Klinická farmakologie a farmacie, 2016 (roč. 30), číslo 4
Originální práce
Vyhodnocení dotazů na lékové interakce v internetové poradně „Znám své léky“
Evaluation of inquiries on drug-drug interactions in internet advisory center „I know my medicaments“
Michal Prokeš, Petr Průša, Josef Suchopár, Ondřej Suchopár
Klin Farmakol Farm. 2016;30(4):3-10 | DOI: 10.36290/far.2016.029 
Lékové interakce patří k hlavním rizikům farmakoterapie ve všech vyspělých zemích. Pacienti užívající větší počet léků mají někdy obavy, zda jimi užívané kombinace léků jsou bezpečné. Webová poradna provozovaná AIFP podává pacientům základní informace, zda příslušné kombinace léků jsou v zásadě bezpečné, nebo zda přináší určité riziko. Seznamy užívaných léků, které pacienti do poradny zaslali, byly zhodnoceny experty za pomoci elektronické Databáze lékových interakcí DrugAgency, a. s. Pacientům byly zaslány odpovědi a nalezené lékové interakce a duplicity léků byly uloženy do anonymní databáze dotazů. Z celkem 29 263 dotazů v 10 223 případech byla...
Hlavní téma
Monoklonální protilátky v terapii vysokých hladin cholesterolu
Monoclonal antibodies in treating high cholesterol levels
Rostislav Večeřa
Klin Farmakol Farm. 2016;30(4):11-13 | DOI: 10.36290/far.2016.035
Proproteinová konvertáza typu subtilisin-kexin 9 (PCSK9) má na starosti především ukončení recyklace receptoru pro LDL částice. To má za následek zvýšení hladiny těchto lipoproteinů, což následně zcela zásadním způsobem přispívá k rozvoji aterosklerotických změn ve stěně cév. Zvyšuje se tak kardiovaskulární morbidita i mortalita. Nová léčiva na bázi monoklonálních protilátek jako alirocumab nebo evolocumab patří mezi inhibitory PCSK9. Jejich podáváním dochází k dramatickému snížení LDL částic až o 50–60 %. Vzhledem k tomu, že Česká republika patří mezi země s vysokou kardiovaskulární úmrtností, je uvedení těchto nových léčiv do klinické praxe...
Vyhodnocení účinnosti léčby anti-IgE monoklonální protilátkou nejen u těžkého alergického astmatu
Evaluation of efficacy of anti-IgE monoclonal antibody treatment not only in severe allergic asthma
Jaromír Bystroň, Beata Hutyrová
Klin Farmakol Farm. 2016;30(4):14-18 | DOI: 10.36290/far.2016.036
Autoři předkládají souhrn současných zkušeností s léčbou anti-IgE protilátkou (omalizumabem) na svém pracovišti a v Českérepublice. Uvádějí výsledky studií, ve kterých byl omalizumab použit k léčbě jiných alergických onemocnění než jen těžkéhoprůduškového astmatu a doplňují poznatky zaznamenané u pacientů sledovaných v registru CAR (Czech Anti-IgE Registry)v České republice.
Přehledové články
Lékové interakce antiepileptik.
Část 1. – vzájemné interakce mezi antiepileptiky
Antiepileptic drug interactions. Part 1: Mutual interactions between antiepileptic drugs
Blanka Kořístková, Milan Grundmann
Klin Farmakol Farm. 2016;30(4):19-23 | DOI: 10.36290/far.2016.030
Farmakokinetické interakce antiepileptik jsou spojeny s enzymatickou indukcí nebo inhibicí. Významnými inhibitory jsou felbamát, klobazam, lamotrigin, stiripentol a sulthiam. Felbamát zvyšuje hladinu klonazepamu, lamotriginu, mesuximidu, kyseliny valproové a aktivního S(+)-enantiomeru vigabatrinu. Klobazam zvyšuje hladinu stiripentolu, karbamazepinu a karbamazepin-10,11-epoxidu. Stiripentol zvyšuje hladinu etosuximidu, fenobarbitalu, karbamazepinu, klobazamu a N-desmethylklobazamu, primidonu a valproátu. Acetazolamid, felbamát, fenytoin, mesuximid, oxcarbazepin, rufinamid, sulthiam zvyšují hladinu fenobarbitalu a fenytoinu. Hladinu fenytoinu dále zvyšují...
Současný pohled na roli inhibitorů TNFα v terapii pacientů s toxickou epidermální nekrolýzou
Current perspective on the role of TNFα inhibitors in treating patients with toxic epidermal necrolysis
Břetislav Lipový, Jakub Holoubek
Klin Farmakol Farm. 2016;30(4):24-27 | DOI: 10.36290/far.2016.031
Toxická epidermální nekrolýza (TEN) představuje nejzávažnější syndrom ze skupiny SCARs (Severe Cutaneous Adverse Reactions). Jde tedy o polékovou toxoalergickou reakci, u které dochází k rozvoji apoptózy v oblasti dermo-epidermální junkce. Dodnes není spolehlivě vysvětlena komplexní patofyziologická podstata tohoto syndromu, což vede k jistým zmatečnostem v terapii. Výsledkem je stále neuspokojivě vysoká mortalita. Vzhledem k tomu, že TNFα hraje důležitou roli v doposud popsané patofyziologii TEN, zdá se být podávání inhibitorů TNFα logickou volbou v terapii těchto pacientů. Ovšem situace není tak jednoznačná, jak se může na první pohled zdát.
Kazuistiky
Karcinom prsu chronické onemocnění? – Anti HER2 terapie
Breast cancer a chronic disease? The Anti-HER2 therapy
Markéta Pospíšková, Milan Kohoutek
Klin Farmakol Farm. 2016;30(4):28-30 | DOI: 10.36290/far.2016.032
Generalizovaný karcinom prsu je až na vzácné případy nevyléčitelné onemocnění. Díky novým znalostem o biologii nádorů,které přinesly do léčby nové terapeutické možnosti, došlo k signifikantnímu prodloužení přežití u určitých imunofenotypůkarcinomu prsu. Především zařazením anti HER2 léčby (trastuzumab, pertuzumab, trastuzumab emtasin, lapatinib) došlok prodloužení hrubého přežití u pacientek s amplifikací HER2 až na 56 měsíců. Stále se ale jedná o inkurabilní onemocnění a jenutné, kromě snahy o prodloužení přežití, myslet hlavně na zlepšení či alespoň zachování kvality života pacienta.