Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):145-151

Teratogenita liečiv a jej význam pre racionálnu farmakoterapiu

Jana Schwarzová1, Mária Belovičová2, Martin Wawruch3
1 Študentka 4. ročníka Fakulty medicíny Slovenskej zdravotníckej univerzity, Bratislava
2 Ústav farmakológie a klinickej farmakológie Slovenskej zdravotníckej univerzity, Národné referenčné centrum pre liečbu chronických hepatitíd, Bratislava
3 Ústav farmakológie a klinickej farmakológie Lekárskej fakulty Univerzity Komenského, Bratislava

Národné referenčné centrum pre liečbu chronických hepatitíd, Bratislava

3Ústav farmakológie a klinickej farmakológie Lekárskej fakulty Univerzity Komenského, Bratislava

Poznanie významu teratogenity liečiv má nezastupiteľnú úlohu v procese racionálnej farmakoterapie. Takmer polovicu dospelých pacientov

tvoria ženy a z nich časť ženy vo fertilnom veku, kedy treba myslieť na potenciálne riziko teratogenity liečiv, ktoré buď dlhodobo

podávame alebo chceme použiť na jednorazovú liečbu akútneho ochorenia. Účinok liečiva ako potenciálneho teratogénu závisí od:

obdobia tehotenstva v čase expozície matky liečivu; dĺžky expozície; genotypu matky a plodu; dávky účinnej látky, ktorá pôsobí na plod.

Odhaduje sa, že liečivá prispievajú ku vzniku až 5 % fetálnych anatomických malformácií. Teratogény môžu spôsobovať u vyvíjajúceho

sa plodu sotva pozorovateľné abnormality biochemických a fyziologických pochodov a zmeny správania, i keď sú dávky teratogénov

oveľa menšie než tie, ktoré spôsobujú anatomické anomálie. Veľa týchto skrytých porúch nie je zrejmých ani po narodení a sú odhalené

až niekoľko rokov po pôrode. Najdôležitejším faktorom, ktorý zohráva významnú úlohu v rozhodovacom procese lekára pred podaním

liečiva, je úvaha nad prínosom liečby ochorenia matky, posúdenie, či ochorenie matky samotné nepôsobí teratogénne na plod a či sa

prostredníctvom liečby matky nedosiahne zároveň aj vyliečenie plodu. Autori článku uvádzajú konkrétne príklady teratogénneho pôsobenia

jednotlivých skupín liečiv v období tehotenstva.

Klíčová slova: teratogenita liečiv, teratogén, placenta, tehotenstvo

Teratogenity of drugs and its importance for rational pharmacotherapy

The knowledge on the importance of drugs´ teratogenity plays a significant role in the process of rational pharmacotherapy. Women

represent almost half of adult patients and a part of them is in fertile period when the potential teratogenity risk should be considered.

The drugs could be administered for a long time or for a short term treatment of acute conditions. The teratogenic effect of a drug

depends on: the period of pregnancy in time when the drug is applied, the duration of drug administration, genotype of mother and

foetus, dosage of active substance which is effecting on foetus. It is estimated that drugs contribute to development up to 5 % of all foetal

anatomic abnormalities. Teratogenic agents may cause barely observable abnormalities of biochemical and physiologic processes as

well as changes in behaviour, however the dosages of teratogens are much more less than those causing anatomic abnormalities. Many

of these latent abnormalities are not observed after birth and they are revealed many years later. The most important factor which plays

an important role in doctor’s decision making process before administration of a drug is the consideration of benefit of treatment of

disease of mother, evaluation whether the mother’s disease may cause teratogenic effect and whether mother’s recovery may lead to

improvement of health status of foetus. The authors list the examples of teratogenic effects of concrete drugs during pregnancy.

Keywords: teratogenity of drugs, teratogen, placenta, pregnancy

Zveřejněno: 15. říjen 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Schwarzová J, Belovičová M, Wawruch M. Teratogenita liečiv a jej význam pre racionálnu farmakoterapiu. Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):145-151.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Summer JY, Gerald GB, Pharm B. Rizika podávní léčiv v těhotenství. Gynekologie po promoci 2004; 4: 35-40.
    2. Kriška M, Božeková L, Sirotiaková J. Lieky a gravidita. In: Kriška M, a kol. Memorix klinickej farmakológie a liekov. 1 vyd. Bratislava: SAP, 2006: 103-111.
    3. Schardein JL. Chemically Induced Birth Defects. 3. vyd. New York, NY: Marcel Dekker, Inc.; 2000. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Shepard TH. Dose Response in Human Teratology. Teratology 2002; 65: 199-200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Schaeffer CH (ed). Drugs During Pregnancy and Lactation. Amsterdam, Elselvier, 2001: 368.
    6. Jeseňák M, Lietavová Z, Szokeová A, Lietava P, Plameňová I, Mráz M, Babušíková E, Buchanec J, Bánovčin P. Thalidomid -, ,novodobý comeback". Klin Farmakol Farm 2007; 21(3-4): 128-132.
    7. www.sukl.sk 24.01.2010.
    8. Elis J, Elisová K. Léky v těhotenství. Praha. Avicenum, 1989: 208.
    9. Perlík F. Klinická farmakologie v praxi. Praha. Triton, 1999: 149.
    10. Santis M, Straface G, Cavaliere AF, Carducci B, Caruso A. Gadolinium periconceptional exposure: pregnancy and neonatal outcome. Acta Obstetrica et Gynecologica. 2007; 86: 99-100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Cuzzell J. Paroxetine May Increase Risk for Congenital Malformations. Dermatology Nursing. 2006; 18: 68.
    12. Briggs G, Freeman RK, Yaffe SJ. (eds.): Drugs in pregnancy and lactation: A reference guide to fetal and neonatal risk, 7th ed., Philadelphia, Lippincot Williams Wilkins, 2005; 2047p.
    13. Kristová V, Wawruch M. Použitie vybraných psychofarmák počas gravidity. In: Pokroky v biomedicíne 2007. Bratislava: Slovenská biologická spoločnosť pri SAV, 2007; 86-89.
    14. AISLP, 2005.
    15. Einarson A. The safety of psychotropic drug use during pregnancy: A review. Medscape General Medicine 2005; 7(4): 1-9.
    16. Fedelešová V. Liečba hypertenzie v tehotenstve. Via practica 2004; 3: 151-154.
    17. Výbor pre odporúčania: Odporúčania Európskej hypertenziologickej spoločnosti a Európskej kardiologickej spoločnosti pre rok 2003 v manažmente artériovej hypertenzie pre rok 2003. Cardiol 2004; 13(1): 33-72.
    18. Rey E. Effect of methyldopa on umbilical and placental artery blood flow velocity wavsforms. Obst gynecol 1992; 80: 783-787.
    19. Lip GY. Effect of atenolol on birthweight. Am J Cardiol 1997; 79: 1436-1438. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Papatsonis DN, Lok CA, Bos JM, Geijn HP, Dekker GA. Calcium chanel blokers in management of preterm labor and hypertension in pregnancy. Eu J Obstet Gynecol Reprod Biol. 2001; 97: 122-140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Reif MC. Symptom severity and timing of onset determine clinical action. Women Heath Primery care 2003; 6: 194-200.
    22. Tabacova S. Angiotensin-Converting Enzyme Inhibition - Developmental Effects Associated With Exposure to ACE Inhibitors. Critical Reviews in Toxicology. 2005; 35: 747-755. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Hrubiško M. Bronchiálna astma a gravidita. www.alergo.sk 24.01.2010.
    24. Coussins L. Fetal oxygenation, assessment of fetal wellbeing, and obstetric management of the pregnant patient with asthma. J Allergy Clin Immunol. 1999; 103: 343-349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Alexander S, Dodds L, Armson BA. Perinatal outcomes in women with asthma during pregnancy. Obstet Gynecol. 1998; 92: 435-440. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Kristová V, Wawruch M. Uplatnenie H1-antihistaminík v liečbe alergických ochorení. Pokroky v biomedicíne 2007. Slovenská biologická spoločnosť pri SAV 2007: 90-93.
    27. Horak F, Stubner PU. Comparative tolerability of second generation antihistamines. Drug safety 1999; 20: 385-401. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Grey E, Trizuljaková P, Kačmariková M. Antibiotiká, chemoterapeutiká a ich podávanie v tehotenstve. Via practica. 2004; 2: 221-223.
    29. Bossens M. Antibiotiques et grossesse. Revue medicale de Beuxelles, 2001; 22(4), pp. A206-A203.
    30. Vaules MB, Ramin KD, Ramsey PS. Syphilis in pregnancy: a review. Primary care update for OB/GYNS, Volume 7, Issue 1, 2000: pp. 26-30. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Czeizel AE, Rockenbauer M, Olsen J, Sorensen HT. A teratological study of aminoglycoside antibiotic treatment during pregnancy. Scandinavian journal of infectious diseases 2000; 32(3): 309-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Ács N, Bánhidy F, Puhó E, Czeizel A. Population-based case-control study of mebendazol in pregnant woman for birth outcomes. Congenital Anomalies. 2005; 45: 85-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Kriška M, Kristová V, Sirotiaková J, Rybár I, Rovenský J. Farmakoterapia nesteroidnými antiflogistikami v gravidite a laktácii. Praktická gynekológia. 1998; 2: 45-53.
    34. Rumack CM, Guggenheim MA, Rumack BH, et al. Neonatal intracranial hemorrhage and maternal use of aspirin. Obstet. Gynecol., 1981; 58(Suppl) 52S-56S.
    35. Wiggins DA, Elliot JP. Oligohydramnions in each sac of a triplet gestation caused by Motrin-fulfilling Koc. s postulates. Am. J. Obstet. Gynecol., 1990; 162: 460-461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Netter JC, Choulot JJ, Dagues-Bie M, et al. Oligohydramnios and persistent pulmonary arterial hypertension after use of ketoprofen during pregnancy. Sem. Hop. Paris, 66, 1990: 1953-1954.
    37. Morales WJ, Madhav H. Efficacy and safety of indomethacin compared with magnesium sulfate in the management of preterm labor: A randomized study. Am. J. Obstet. Gynecol., 1993; 196: 97-102. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Abadi S, Einarson A, Koren G. Use of warfarin during pregnancy. Canadian Family Physician. 2002; 48: 695-697. Přejít na PubMed...
    39. Whitfield MF. Chondroplasia punctata after warfarin in early pregnancy. Archives of Diseases in Childhood. 1980; 55: 139-142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Kelly E. Fitzgerald. Use of Phenytoin in Pregnancy for Epileptic Seizure Prevention: A Case Report. Journal of Midwifery & Women's Health. 2004; 49: 145-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Wide K, Winbladh B, Kallen B. Major malformations in infants exposed to antiepileptic drugs in utero with emphasis on carbamazepine and valproic acid: a nation-wide, population-based register study. Acta Paediatr 2004; 93: 174-176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Adab N, Chadwick DW. Management of women with epilepsy during pregnancy. The Obstetrician & Gynaecologist 2006; 8: 20-25. Přejít k původnímu zdroji...
    43. www.teratology.org/jfs/Pharmaceutical.html 23.12.2009.
    44. Dudas I, Glidai J, Czeizel E. Population-based case-control teratogenic study of hydroxyprogesterone treatment during pregnancy. Congenital Anomalies. 2006; 46: 194-198. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Šteňová Emoke, Koreň Michal. Systémová kortikoterapia - špecifiká liečby glukokortikoidmi. Ambulantná terapia 2009; 7(1): 38-42.
    46. Wilson Douglas R, et al. Principles of Human Teratology: Drug, Chemical, and Infectious Exposure. JOGC. 2007; 911-917. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Jeanty P, Silva S. VACTERL Association. www.thefetus.net/ page.php? id=446 20.12.2009.
    48. Källén Bengt AJ. Methodological issues in the epidemiological study of the teratogenicity of drugs. Congenital Anomalies 2005; 45: 44-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Koren G. Mycophenolate mofetil. Emerging as a potential human teratogen. Canadian Family Physician. 2008; 54: 1112-1113. Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Klinická farmakologie a farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.