Slovo úvodem

MUDr. Jan Novotný

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):115  

Potencované peniciliny - spotřeba a náklady v ČR v letech 1997-2008

Combinations of penicillins with beta-lactamase inhibitor: utilization and expenditures

Vladimíra Vojtová, Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):117-120  

Cílem této práce bylo zhodnotit vývoj spotřeby a finančních nákladů na potencované peniciliny (J01CR) v České republice v období 1997–2008. Byla použita standardní metodika pro studie spotřeby léčiv typu Drug Utilization Review; data byla získána z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Zatímco celková spotřeba antibiotik zůstává konstatní, spotřeba potencovaných penicilinů ve sledovaném období vzrostla z 1,77 DID v roce 1997 na 4,33 DID v roce 2008. Náklady na potencované peniciliny v roce 1997 tvořily 18,8 % z celkových nákladů na antibiotika, v roce 2008 to bylo již 25,6 %. Spotřeba potencovaných penicilinů tvoří v současnosti...

Stanovení plazmatických koncentrací imipenemu

Determination of imipenem plasmatic concentrations by high-performance liquid chromatography

Michal Šiller, Michal Lipš, Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):121-123  

Imipenem je vysoce účinné širokospektré betalaktamové antibiotikum ze skupiny karbapenemů. Cílem naší práce bylo vyvinout v naší laboratoři spolehlivou a jednoduchou metodu ke stanovení plazmatických koncentrací imipenemu. Vzorky plazmy byly stabilizovány pomocí MOPS. Eluce probíhala v gradientovém módu, mobilní fáze byly tvořeny dihydrogenfosforečnanem draselným a metanolem. Detekce imipenemu probíhala při 313 nm bez interference cilastatinu nebo thienamycinu. Byly stanoveny základní charakteristiky týkající se validace metody.

Nádorová angiogeneze

Tumor angiogenesis

Jan Novotný, Michal Zikán

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):124-126  

Nádorová angiogeneze představuje pro nádorové buňky účinný mechanizmus vlastního přežití a šíření se do vzdálených tkání. Není proto překvapením, že se antiangiogenní strategie široce studuje a uplatňuje v léčbě. Po prvních klinicky používaných molekulách, jež působí v oblasti receptoru pro vaskulární epiteliální růstový faktor (VEGFR) ať již vyvázáním VEGF, či inhibicí intracelulární domény VEGFR se pozornost vědců obrací k dalším cílům, které jsou součástí angiogenních kaskád (proteiny TIE, VHL a další).

Antiangiogenní léky v klinické praxi

Anti-angiogenic drugs in clinical practice

Tomáš Svoboda

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):127-134  

Vzhledem k nutnosti novotvorby cév je jednou z klíčových cílových struktur rodina VEGF receptorů, jejichž aktivace zajišťuje tímto procesem růst nádoru a jeho diseminaci. U většiny onkologických onemocnění je tedy logická snaha o ochranu před nežádoucím vlivem spuštěným neblokovanou angiogenezí. Léčiva cílená proti VEGF a dalším strukturám s podobným účinkem se již staly standardní součástí protinádorové léčby, ať v monoterapii, nebo v kombinaci s chemoterapií či radioterapií. Nejvíce dostupných dat je k dispozici u bevacizumabu, ale své místo si našly již i sunitinib a sorafenib, přičemž spektrum látek s antiangiogenním efektem je velice široké....

Léky cílené proti cévám

Vascular disrupting (targeting) drugs

Jan Novotný

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):135-137  

V klinické praxi máme celou řadu přípravků, které zasahují na úrovni novotvorby cév. Jde o tzv. antiangiogenní léky. V tomto článku se však budeme zabývat léky cílenými proti cévám, vascular disrupting drugs (VDD). Úkolem těchto léčiv je provést rychlou destrukci již existujících cév, způsobit prudký pokles perfuze nádoru a vyvolat tak nádorovou nekrózu. Zatímco mnoho antiangiogenních leků již prošlo klinickými studiemi třetí fáze a jsou rutinně používány, léky druhé skupiny jsou teprve na samém počátku klinických zkoušek a jen jeden z nich postoupil do testů druhé fáze.

Faslodex 500 a nové možnosti léčby

Faslodex 500 and new treatment options

Katarína Petráková

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):138-140  

Jedním ze základních léčebných postupů u metastatického karcinomu prsu je hormonální léčba. U pacientek s pozitivními estrogenovými receptory by měla být zvažována jako první léčebná možnost, a to hlavně kvůli účinnosti a dobré toleranci. Viscerální metastázy by neměly být kritériem pro upřednostnění chemoterapie před hormonální léčbou. V první linii hormonální léčby postmenopauzálních pacientek je doporučován inhibitor aromatázy, a to hlavně kvůli dobré toleranci. Tamoxifen však zůstává akceptovatelnou možností. Výsledky nejnovějších klinických studií CONFIRM a FIRST podporují použití fulvestrantu v dávce 500 mg každé 4 týdny u pacientek po...

Výsledky dlouhodobé klinické studie: prodloužení přežití u pacientů s metastatickým karcinomem prostaty léčených klodronátem

Results of a long-term clinical trial: extended survival in patients with metastatic prostate

Petr Beneš

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):142-144  

Bisfosfonáty jsou součástí komplexní léčebné strategie u všech onkologických diagnóz, které způsobují nádorovou kostní chorobu. Bisfosfonáty se používají od 80. let minulého století a neustále mají pro pacienty velký přínos. Ve studii, která je zde prezentována se hodnotí přínos první generace bisfosfonátů tj. klodronátu, nejen z hlediska jeho účinku na kostní příhody, ale hodnotí se zde i výsledky dlouhodobého přežití pacientů. Data ve zmiňované studii ukazují, že u skupiny pacientů užívajících klodronát bylo prodloužení přežití prokázáno.

Teratogenita liečiv a jej význam pre racionálnu farmakoterapiu

Teratogenity of drugs and its importance for rational pharmacotherapy

Jana Schwarzová, Mária Belovičová, Martin Wawruch

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):145-151  

Národné referenčné centrum pre liečbu chronických hepatitíd, Bratislava 3Ústav farmakológie a klinickej farmakológie Lekárskej fakulty Univerzity Komenského, Bratislava Poznanie významu teratogenity liečiv má nezastupiteľnú úlohu v procese racionálnej farmakoterapie. Takmer polovicu dospelých pacientov tvoria ženy a z nich časť ženy vo fertilnom veku, kedy treba myslieť na potenciálne riziko teratogenity liečiv, ktoré buď dlhodobo podávame alebo chceme použiť na jednorazovú liečbu akútneho ochorenia. Účinok liečiva ako potenciálneho teratogénu závisí od: obdobia tehotenstva v čase expozície matky liečivu; dĺžky expozície; genotypu matky a...

Aprepitant

Šárka Kozáková, Roman Goněc

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):152-154  

Aprepitant, antagonista neurokininových NK1 receptorů, je indikován k prevenci akutní a oddálené nevolnosti a zvracení u dospělých v souvislosti s vysoce nebo středně emetogenní protinádorovou chemoterapií. Chemoterapie indukuje nevolnost a zvracení prostřednictvím periferních mechanizmů, které se spouštějí během prvního dne a v nichž hrají hlavní roli serotoninové receptory, a také prostřednictvím centrálních mechanizmů, které se spouštějí během následujících dnů a v nichž jsou klíčové neurokininové receptory. Kombinace aprepitantu s kortikosteroidem a antagonistou 5-HT3 receptoru v klinických studiích vykazovala lepší celkovou odpověď než...

Certolizumab pegol

Jan Strojil, Hana Ciferská

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):155-160  

Certolizumab pegol je humanizovaný anti-TNFα Fab‘ fragment s dvěma konjugovanými molekulami PEG, které prodlužují jeho biologický poločas. V současné době je v EU registrován pro léčbu revmatoidní artritidy, kde v řadě studií prokázal rychlý a trvalý účinek jak v kombinaci s metotrexátem, tak v monoterapii. V USA a dalších zemích je schválená i indikace v léčbě Crohnovy choroby, kde jsou účinky také srovnatelné s ostatními anti-TNFα léky, přestože přímé srovnání zatím chybí. Certolizumab pegol se podává subkutánní injekcí jednou za 2–4 týdny, je dobře snášen s minimem reakcí v místě injekce. Certolizumab pegol je v léčbě...

Blahopřejeme k životnímu jubileu prof. Květinovi

Jan Solich

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):164-165  

19. května 2010 oslavil v plném pracovním vědeckém i pedagogickém pracovním nasazení osmdesátku nejen u nás doma, ale i mezinárodně známý a odborně uznávaný prof. RNDr. Dr.h.c. Jaroslav Květina, DrSc., farmaceut-farmakolog, vědecký pracovník, vysokoškolský profesor a první dlouholetý děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, zakladatel klinické farmacie u nás atd. Jeho dlouholetá práce, která stále pokračuje, byla a bude jistě hodnocena v odborném tisku nejen u nás, ale i v zahraničí a také na připravovaných farmakologických dnech. Považuje i my nejen za povinnost, ale i za čest toto životní jubileum vzpomenout, a panu profesorovi popřát.

Počátky klinické farmakologie v českých zemích

Beginnings of clinical pharmacology in the Czech lands

Jiří Elis

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):161-163  

Klinická farmakologie v českých zemích jako lékařský obor začala vznikat, podobně jako v USA a Velké Británii, v 50.–60. letech minulého stolení. V 70. letech pak nastává její prudký rozvoj. Dnes je to potřebný, uznávaný a žádaný lékařský obor.

Čest jej pamiatke!

PharmDr. Vlasta Kákošová

Klin Farmakol Farm. 2010;24(3):166