Klin Farmakol Farm. 2011;25(2):59-63

Bezpečnosť antiepileptík a jej vzťah ku kvalite života detských pacientov s epilepsiou

Ľubomír Virág1,2, Miroslav Murgaš3, Magdaléna Kuželová1
1 Katedra farmakológie a toxikológie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Slovenská republika
2 Lekáreň a Čajka, Nitra, Slovenská republika
3 Detská neurologická ambulancia, Nitra, Slovenská republika

Cieľ: Získať údaje o bezpečnosti antiepileptickej terapie a o jej vplyve na kvalitu života detských pacientov dispenzarizovaných s diagnózou

epilepsie.

Súbor pacientov a metódy: Hodnotenie sa realizovalo v ambulancii detského neurológa v Nitre, Slovenská republika. Dispenzarizovaných

bolo 293 pacientov s diagnózou epilepsie (148 dievčat a 145 chlapcov; priemerný vek 10,9 roka). Údaje o farmakoterapii a nežiaducich

účinkoch sa získali z retrospektívneho hodnotenia ich lekárskej dokumentácie. Pravdepodobnosť a závažnosť nežiaducich účinkov

antiepileptík (AE) sme hodnotili použitím algoritmu Naranjo, resp. podľa metodiky vypracovanej WHO. Kvalitu života týchto pacientov

sme prospektívne (10/2005–01/2009) sledovali použitím dotazníka QOLIE-AD-48. Získané údaje sa štatisticky spracovali pomocou Pearsonovho

chí- kvadrátového testu. Hodnoty s p < 0,05 boli považované za signifikantné.

Výsledky: Nežiaduce účinky (NÚ) sme zaznamenali u 32,8 % detských pacientov s epilepsiou. Dominovali NÚ klasických antiepileptík

(kyselina valproová, karbamazepín; klasické vs nové AE; p < 0,01). Najväčšiu časť (40,6 %) tvorili poruchy centrálneho nervového

systému (únava, tremor, cefalea, diplopia). Väčšina NÚ sa zaradila do kategórie kauzality – pravdepodobná (55,6 %), resp. možná

(39,1 %). Na základe metodiky WHO sa 11 (8,3 %) nežiaducich účinkov AE označilo ako závažné. Vyplnené dotazníky odovzdalo 74

(77,9 %) detí. Priemerné hodnoty skóre kvality života sa u týchto pacientov pohybovali na úrovni 75,2. Zníženie kvality života sa

zaznamenalo u detí medikovaných kombináciou AE (monoterapia vs kombinácia; p < 0,05), a taktiež u tých s manifestáciou NÚ (s NÚ

vs bez NÚ; p < 0,01).

Záver: Nežiaduce účinky antiepileptík sa v našom súbore detských pacientov manifestovali pomerne často a mali negatívny vplyv na ich

kvalitu života.

Klíčová slova: antiepileptiká, detskí pacienti, kvalita života, nežiaduce účinky

Safety of antiepileptic drugs and it´s relation to the quality of life in paediatric patients with epilepsy

Purpose: To analyse safety of antiepileptic drugs (AEDs) and its impact on quality of life in paediatric outpatients with epilepsy.

Methods: The present study was a retrospective survey conducted at the Outpatient Department of Paediatric Neurology in Nitra, Slovakia.

The study population comprised 293 patients (148 girls and 145 boys; a mean age of 10.9). The data were collected retrospectively

from patient´s medical record. All adverse effects (AEs) were characterised with respect to their probability and severity. QOLIE-AD-48

questionnaire was used to assess quality of life prospectively (10/2005–01/2009). Chi-square test was conducted to compare discrete

variables. p < 0.05 was considered significant.

Results: Adverse effects of the AEDs were presented at 32.8 % of the patients. The most of AEs occurred in patients medicated with

classical AEDs (valproic acid, carbamazepine; classical vs new AEDs, p < 0.01). The most common (40.6 %) were central nervous system

disorders (fatigue, tremor, headache, diplopia). The most of AEs were judged to be AED related – 55.6 % probably and 39.1 % possibly.

Eleven (8.3 %) AEs were judged to be serious. Questionnaires were returned by 74 (77.9 %) paediatric patients. The mean quality of life

score was 75.2. The quality of life score was lower in children who were medicated by polytherapy (monotherapy vs polytherapy, p < 0.05),

and also in those who experienced AEs (AEs vs no AEs, p < 0.01).

Conclusion: Adverse effects of antiepileptic drugs were presented relatively often and had negative impact on quality of life in children

with epilepsy.

Keywords: antiepileptic drugs, paediatric patients, quality of life, adverse effects

Zveřejněno: 20. červen 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Virág Ľ, Murgaš M, Kuželová M. Bezpečnosť antiepileptík a jej vzťah ku kvalite života detských pacientov s epilepsiou. Klin Farmakol Farm. 2011;25(2):59-63.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Perucca E, Beghi E, Dulac O. Assesing risk to benefit ratio in antiepileptic drug therapy. Epilepsy Res 2000; 41: 107-139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Gilliam FG, Carter J, Vahle V. Tolerability of antiseizure medications: implications for health outcomes. Neurology 2004; 63: 9-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Mattson RH. Monotherapy trials: endpoints. Epilepsy Res 2001; 45: 109-117. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Gilliam FG, Fessler AJ, Baker G, Vahle V, Carter J, Attarian H. Systematic screening allows reduction of adverse antiepileptic drug effects: a randomized trial. Neurology 2004; 62: 23-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Devinsky O, Cramer J. Safety and efficacy of standard and new antiepileptic drugs. Neurology 2000; 55: 5-10. Přejít na PubMed...
    6. French JA. The role of new antiepileptic drugs. Am J Manag Care 2001; 7: 209-214.
    7. Fayers PM, Machin D. Quality of life. The assessment, analysis and interpretation of patient-reported outcomes. 2nd ed. Chichester, John Wiley and Sons, 2007: 544.
    8. Jacoby A, Baker GA. Quality of life trajectories in epilepsy: a review of the literature. Epilepsy Behav 2008; 12: 557-571. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Berto P. Quality of life in patients with epilepsy and impact of treatments. Pharmacoeconomics 2002; 20: 1039-1059. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Senol V, Soyuer F, Arman F, Ozturk A. Influence of fatigue, depression, demographic, socioeconomic and clinical variables on quality of life of patients with epilepsy. Epilepsy Behav 2007; 10: 96-104. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Naranjo CA, Busto U, Sellers EM, Sandor P, Ruiz I, Roberts EA, Janecek E, Domeq C, Greenblatt J. A method for estimating the probability of adverse drug reactions. Clin Pharmacol Ther 1981; 30: 239-245. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Neubert A, Dormann H, Weiss J, Criegee-Rieck M, Ackermann A, Levy M, Brune K, Rascher W. Are computerised monitoring systems of value to improve pharmacovigilance in paediatric patients? Eur J Clin Pharmacol 2006; 62: 959-965. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Cramer JA, Westbrook LE, Devinsky O, Perrine K, Glassman MB, Camfield C. Development of the quality of life in epilepsy inventory for adolescents: the QOLIE -AD - 48. Epilepsia 1999; 8: 1114-1121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Glauser TA, Sankar R. Core elements of epilepsy diagnosis and management: expert consensus. Curr Med Res Opin 2008; 24: 3463-3477. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kothare SV, Kaleyias J. The adverse effects of antiepileptic drugs in children. Expert Opin Drug Saf 2007; 6: 251-265. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Walia KS, Khan EA, Ko DH, Raza SS, Khan YN. Side effects of antiepileptics - a review. Pain Practice 2004; 4: 194-203. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Raspall-Chaure M, Neuville BG, Scott RC. The medical management of the epilepsies in children: conceptual and practical considerations. Lancet Neurol 2008; 7: 57-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Shechter T, Shorer Z, Kramer U, et al. Adverse reactions of topiramate and lamotrigine in children. Pharmacoepidemiol Drug Saf 2005; 14: 187-192. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Krauss GL. Evaluating risks for vigabatrin treatment. Epilepsy Currents 2009; 9: 125-129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Benavente-Aguilar I, Morales-Blánquez C, Rubio EA, Rey J. Quality of life of adolescents suffering from epilepsy living in the community. Child Care Health Dev 2004; 40: 110-113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Baker GA, Hargis E, Marshall MSH, Mounfield H, Arzimanoglou A. Perceived impact of epilepsy in teenagers and young adults: An international survey. Epilepsy Behav 2008; 12: 395-401. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Räty LKA, Larsson BMW. Quality of life in young adults with uncomplicated epilepsy. Epilepsy Behav 2007; 10: 142-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Montanaro M, Battistella P, Boniver C, Galeone D. Quality of life in young Italian patients with epilepsy. Ital J Neur Sci 2004; 25: 264-274. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Baker GA, Spector S, McGrath Y, Soteriou H. Impact of epilepsy in adolescence: A UK controlled study. Epi Behav 2005; 6: 556-562. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Klinická farmakologie a farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.