Klin Farmakol Farm. 2020;34(1):4-8 | DOI: 10.36290/far.2020.002

Lékové alergie a kvalita odebrané anamnézy u hospitalizovaných pacientů

Kateřina Pospíšilíková, Veronika Glumbíková, Jan Strojil
Ústav farmakologie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Úvod: Lékové alergie představují terapeutický problém, který může komplikovat volbu farmakoterapie. V případě nepřesné nebo falešně pozitivní anamnézy může být pacient zbytečně vystaven lékům druhé linie, které mohou zvyšovat terapeutické riziko či představovat zvýšené náklady pro zdravotní systém.

Klíčová slova: lékové alergie, anamnéza, antibiotika, analgetika, racionální farmakoterapie, bezpečnost léčiv.

Drug allergies and quality of taken medican history in hospitalized patients

Introduction: Drug allergies may complicate choice of pharmacotherapy. In the case of an invalid of false-positive allergy history the patient may be exposed to second-line drugs that may present higher risk of side effects or increase cost of care.

Methods: Prospective analysis of health records of hospitalized patients followed by a structured interview with detailed history. Between 11/2018 and 4/2019 we examined 92 hospitalized patients at selected clinics of the University Hospital in Olomouc.

Results: The prevalence of drug allergies in our sample of hospitalized patients was 21.2%. In 92 patients we identified a total of 163 drug allergies (a mean of 1.8 allergy per patient). The most common manifestations were cutaneous (39% of reactions) and gastrointestinal (16%). Allergies to antimicrobial agents were most commonly reported (36%), followed by analgesics (16%), iodine (11%) and local anesthetics (7%). Betalactam antibiotics (55%) and sulfonamides (24%) were the most common antibiotics with reported allergies. In 10% of reported allergies a mismatch between the patients history and his documentation was identified. Approximately 18% of reactions were evaluated by the authors to be likely non-allergic adverse effects.

Conclusion: The prevalence of drug allergies among hospitalized patients is high, the most commonly reported drugs are antibiotics and analgesics. Validity of allergic history is key for rational and safe pharmacotherapy. Effort should be made to properly verify and document any drug allergies and intolerance.

Keywords: drug allergies, history, antibiotics, analgesics, rational pharmacotherapy, drug safety.

Zveřejněno: 8. duben 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pospíšilíková K, Glumbíková V, Strojil J. Lékové alergie a kvalita odebrané anamnézy u hospitalizovaných pacientů. Klin Farmakol Farm. 2020;34(1):4-8. doi: 10.36290/far.2020.002.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Braunová J. Léková alergie. Interní Med, 2002; (4)7: 344-346.
  2. Jarvis D. Burney P. The epidemiology of allergic disease. BMJ, 1998; (316)7131: 607-610. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Demoly P, et al. International Consensus on drug allergy. Allergy. 2014; (69)4: 420-437. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Sastre J, Manso L, Sanchez‑García S, Fernández‑Nieto M, Medical and economic impact of misdiagnosis of drug hypersensitivity in hospitalized patients. J. Allergy Clin. Immunol. 2012; (129)2: 566-567. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Lee CE, et al. The Incidence of Antimicrobial Allergies in Hospitalized Patients: Implications Regarding Prescribing Patterns and Emerging Bacterial Resistance. Arch. Intern. Med., 2000; (160)18: 2819-2822. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Lutomski DM, LaFollette JA, Biaglow MA, Haglund LA. Antibiotic Allergies in the Medical Record: Effect on Drug Selection and Assessment of Validity, Pharmacotherapy: The Journal of Human Pharmacology and Drug Therapy, 01-Nov-2008. https://accpjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1592/phco.28. 11. 1348 (accessed Jul. 10, 2019) Přejít k původnímu zdroji...
  7. Demoly P, Bousquet J. Epidemiology of drug allergy Curr. Opin. Allergy Clin. Immunol. 2001; (1)4: 305-310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Zambonino MA, et al. Diagnostic evaluation of hypersensitivity reactions to beta‑lactam antibiotics in a large population of children," Pediatr. Allergy Immunol., 2014; (25)1: 80-87. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Gomes ER, Demoly P. Epidemiology of hypersensitivity drug reactions. Curr. Opin. Allergy Clin. Immunol., 2005; (5)4: 309-316. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Demoly P, Kropf R, Bircher A, Pichler WJ. Drug hypersensitivity: questionnaire. EAACI interest group on drug hypersensitivity. Allergy, 1999; (54)9: 999-1003. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Sousa‑Pinto B, Fonseca JA, Gomes ER. Frequency of self‑reported drug allergy: A systematic review and meta‑analysis with meta‑regression. Ann. Allergy Asthma Immunol. Off. Publ. Am. Coll. Allergy Asthma Immunol., 2017; 119(4): 362-373.e2.
  12. Tamayo E, et al. Self‑reported drug allergies and the diagnostic work‑up in the surgical population. J. Eval. Clin. Pract., 2010; (16)5: 902-904. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Bavbek S, Erkekol FÖ, Celik GE, Gönüllü I, Misirligil Z. Self‑reported prevalence of hypersensitivity reactions against drugs among medical students: does awareness cause any difference? Pharmacoepidemiol. Drug Saf., 2011; (20)2: 154-161. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Rubio M, Bousquet PJ, Gomes E, Romano A, Demoly P. Results of drug hypersensitivity evaluations in a large group of children and adults. Clin. Exp. Allergy J. Br. Soc. Allergy Clin. Immunol., 2012; 42(1): 123-130. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Harandian F, Pham D, Ben‑Shoshan M. Positive penicillin allergy testing results: a systematic review and meta‑analysis of papers published from 2010 through 2015," Postgrad. Med., 2016; (128)6: 557-562. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Panagioti M, et al.Association Between Physician Burnout and Patient Safety, Professionalism, and Patient Satisfaction: A Systematic Review and Meta‑analysis, JAMA Intern. Med., 2018; (178)10: 1317-1330. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Naranjo CA, et al. A method for estimating the probability of adverse drug reactions. Clin. Pharmacol. Ther., 1981; (30)2: 239-245. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Garvey LH, et al. The use of drug provocation testing in the investigation of suspected immediate perioperative allergic reactions: current status. Br. J. Anaesth., 2019; (123)1: e126-e134. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.