Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):24-28 | DOI: 10.36290/far.2022.005

Antifibrinolytika a jejich použití v kardiochirurgii

Roman Hájek
Kardiochirurgická klinika Fakultní nemocnice Olomouc

Kardiochirurgický výkon v mimotělním oběhu je spojen s aktivací celého systému hemostázy včetně systému fibrinolytického. Antifibrinolytika jsou jednou z nejvíce studovaných lékových skupin v kardiochirurgii za poslední dvě dekády. Existují přesvědčivé důkazy o jejich příznivém vlivu na redukci krvácení a spotřebu transfuzí, přesto panují obavy o jejich bezpečnosti. Tato práce stručně popisuje mechanismy fibrinolýzy, účinek aprotininu a lysinových analog a jejich současnou pozici v kardiochirurgii.

Klíčová slova: mimotělní oběh, fibrinolýza, antifibrinolytika.

Antifibrinolytics in cardiac surgery

Cardiac surgery using cardiopulmonary bypass is associated with common activation of whole hemostatic system including fibrinolysis. Antifibrinolytics are the most extensively studied drugs in modern cardiac surgery during the last two decades. There is a strong evidence about their impact on reduction of bleeding and transfusion requirement but some questions about their safety still remain. This article illustrates briefly mechanism of fibrinolysis, effect of aprotinin and lysine analogues and their current place in cardiac surgery.

Keywords: cardiopulmonary bypass, fibrinolysis, antifibrinolytics.

Zveřejněno: 5. květen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hájek R. Antifibrinolytika a jejich použití v kardiochirurgii. Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):24-28. doi: 10.36290/far.2022.005.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Penka M. Fyziologie krevního srážení. In: Penka M, Penka I, Gumulec J et al. Krvácení. Praha: Grada;2014. p. 27-31.
  2. Levy JH. Antifibrinolytic therapy. New data and new concepts. Lancet 2010;376:3-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Hájek R, Zezula R, Fluger I, et al. Význam tromboelastografie pro monitorování hemostázy v kardiochirurgii. Interv Akut Kardiol 2005;4(4):224-228.
  4. Hájek R, Růžičková J, Gwozdziewicz M, et al. Hodnocení funkce trombocytů během mimotělního oběhu pomocí tromboelastografie. Cardiol 2006;15(2):78-88.
  5. Royston D. Haemostasis management. In: Alston RP, Myles PS, Ranucci M et. al. Oxford textbook of cardiothoracic anaesthesia. Oxford: Oxford Univesity Press; 2015. p. 181-191. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Koster A, Faraoni D, Levy JH. Antifibrinolytic therapy for cardiacsurgery: an update. Anesthesiology. 2015;123:214-212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Primm AN. Fibrinolysis, antifibrinolytic agents and perioperative consideration. In: Scher CS, Kaye AD, Liu H et al. Essentials of bloodproduct management in anesthesia practice . Cham: Springer Nature; 2021. p. 37-51. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Faraoni D. Fibrinolytic system. In: von Heymann C, Boer C. Patient blood management in cardiac surgery. Cham: Springer Nature; 2019. p. 107-116. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Royston D, Taylor KM, Bidstrup BP, et al. Effect of aprotinin on need for bloodtransfusion after repeat open heart surgery. Lancet 1987;330:1289-1291. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Ferraris VA, Brown JR, Despotis GJ, et al. 2011 update to the Society of Thoracic Surgeons and the Society of Cardiovascular Anesthesiologists blood conservation clinical practice guidelines. Ann ThoracSurg 2011;91(3):944-982. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Henry DA, Carless PA, Moxey AJ, et al. Anti-fibrinolytic use for minimising perioperative allogenic bloodtransfusion. Cochrane Database SysRev.2007;1:CD001886. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Mangano DT, Tudor IC, Dietzel C. Multicenter Study of Perioperative Ischemia Research Group; Ischemia Research and Education Foundation. The risk associated with aprotinin in cardiac surgery. N Engl J Med. 2006;354:353-365. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Karkouti K, Beattie WS, Dattilo KM, et al. A propensity score case-control comparison of aprotinin and tranexamic acid in high-transfusion-risk cardiac surgery. Transfusion. 2006;46:327-338. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Fergusson DA, Hebert PC, Mazer CD, et al. A comparison of aprotinin and lysine analogues in high-risk cardiac surgery. N Engl J Med. 2008;358:2319-2331. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Maybohm P, Herrmann E, Nierhoff J, et al. Aprotinin may increase mortality in low and intermediate risk but not in high risk cardiac surgical patiens compared to tranexamic acid or ε-aminocapronic acid - a meta-analysis of randomised and observational trials over 30,000 patients. PloSOne, 2013; 8,3, p.e58009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. European Society of Anaesthesiology Task Force Report son Place of Aprotinin in Clinical Anaesthesia. Aprotinin, is it time to reconsider? Eur J Anaesthesiol. 2015;32:591-595. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Ortmann E, Besse MV, Klein A. Antifibrinolytic agents in current anesthesiologic practice. BJA. 2013;111(4):549-563. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Sigaut S, Tremey B, Outtara A, et al. Comparison of two doses of tranexamic acid in patiens undergoing cardiac surgery with cardiopulmonary bypass. Anesthesiology. 2014;120:590-600. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Boer C, Meesters MI, Milojevic M, et al. 2017 EACTS/EACTA guidelines on patient blood management for adult cardiac surgery. J CardiothoracVascAnesth. 2017;25:1-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Myles PS, Smith JA, Forbes A, et al. Tranexamic acid in patiens undergoing coronary-artery surgery. N Engl J Med. 2017;376:136-148. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Koster A, Borgermann J, Zittermann A, et al. Moderate dosage of tranexamic acid during cardiac surgery with cardiopulmonary bypass and convulsive seizures: incidence and clinical outcome. BJA. 2013;110(1):34-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Kratzer S, Irl H, Mattusch C, et al. Tranexamic acid impairs gamma-aminobutyric acid receptor type A - mediated synaptic transmission in the murine amygdala: a potential mechanism for drug-induced seizures? Anesthesiology. 2014;120:639-649. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Lecker I, Wang DS, Romaschin AD, et al. Tranexamic acid concentrations associated withhuman seizures inhibit glycin receptors. J Clin Invest. 2012;122:4651-4666. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Jerath A, Yang QI, Pang KS, et al. Tranexamic acid dosing for cardiac surgical patiens with chronic renal dysfunction: a new dosing regimen. AnestAnalg. 2018;127:1323-1332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Peralta R,Thani H,Rizoli S. Coagulopathy in the surgicalpatient: trauma-induced and drug-induced coagulopathies. Current Opinion in Critical Care. 2019;25(6):668-674. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Gall LS, Davenport RA. Fibrinolysis and antifibrinolytic treatment in the trauma patient. Current Opinion in Anaesthesiology. 2018;31(2):227-233. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Perrault LP, Moukhariq FZ. Fibrin sealants in cardiac surgery. In: Raja SG. Cardiac surgery- a complete guide. Cham: Springer nature; 2020. p. 119-127. Přejít k původnímu zdroji...




Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.