Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):25-33 | DOI: 10.36290/far.2026.010
Bronchiální astma postihuje celosvětově více než 339 milionů lidí, přičemž tradiční léčba dosahuje maximálního úspěchu jen u cca 50-60 % pacientů. Od přelomu 21. století pozorujeme revoluci v astmatologii, spočívající v zavedení precizované medicíny zaměřené jednak na identifikaci patogeneticky kauzálních molekulárních endotypů choroby (type 2-high a type 2-low) pomocí biomarkerů (eozinofily, FeNO, IgE), a dále zavedení cílené biologické léčby monoklonálními protilátkami: omalizumab (anti-IgE), mepolizumab, depemokimab (anti-IL-5), benralizumab (anti-IL-5R), dupilumab (anti-IL-4R) a tezepelumab (anti-TSLP). Biologická léčba těžkého refrakterního astmatu dokáže stabilizovat onemocnění i za situací, kdy konvenční terapie selhávala, redukuje těžké exacerbace a snižuje či dokonce umožňuje vysadit systémovou kortikoterapii. To vše vede ke zlepšení kvality života pacientů. V následujícím textu je shrnuta patogeneze astmatu, mechanismy účinku jednotlivých biologik a jejich klinická aplikace v kontextu precizované terapie.
Bronchial asthma affects more than 339 million people worldwide, with traditional treatment achieving ultimate success in only about 50-60 % of patients. Since the turn of the 21st century, we have been facing a revolution in asthmatology, consisting in the introduction of precision medicine focused on identifying pathogenetically causal molecular endotypes of the disease (type 2-high and type 2-low) using biomarkers (eosinophils, FeNO, IgE) and the introduction of targeted biological treatment with monoclonal antibodies: omalizumab (anti-IgE), mepolizumab, depemokimab (anti-IL-5), benralizumab (anti-IL-5R), dupilumab (anti-IL-4R) and tezepelumab (anti-TSLP). Biological treatment of severe refractory asthma can stabilise the disease even in situations where conventional therapy has failed, reduce severe exacerbations and reduce or even allow the discontinuation of systemic corticosteroid therapy. All of the mentioned factors lead to improved quality of life for patients. The following text summarises the pathogenesis of asthma, the mechanisms of action of individual biologics, and their clinical application in the context of precision therapy.
Vloženo: 4. únor 2026; Revidováno: 3. březen 2026; Přijato: 6. březen 2026; Zveřejněno: 20. duben 2026 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...