Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):56-60 | DOI: 10.36290/far.2026.001

Mikrobiom a farmakoterapie: od mechanismů k důsledkům

Lenka Jourová1, Eva Anzenbacherová1, Pavel Anzenbacher2
1 Ústav lékařské chemie a biochemie, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
2 Ústav farmakologie, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Střevní mikrobiom se významně podílí na regulaci fyziologických procesů a v některých případech ovlivňuje i výsledek farmakoterapie - od variability účinnosti běžně užívaných léčiv až po moderní imunoterapie. Interakce mezi mikrobiálními metabolity, jaterními enzymy a imunitním systémem mohou rozhodnout o úspěchu či selhání léčby. Pochopení těchto mechanismů otevírá cestu k novým přístupům, které mohou zvýšit účinnost léčiv, snížit riziko nežádoucích účinků a přiblížit personalizovanou medicínu klinické praxi. Tento článek přináší stručný přehled současných poznatků o vztahu mezi mikrobiomem a metabolismem léčiv a naznačuje jejich možné terapeutické využití.

Klíčová slova: mikrobiom, metabolismus léčiv, cytochromy P450, farmakoterapie, fekální mikrobiální transplantace.

The microbiome and pharmacotherapy: from mechanisms to consequences

The gut microbiome plays a significant role in the regulation of physiological processes and, in certain cases, may also influence the outcome of pharmacotherapy - from variability in the efficacy of commonly used drugs to the results of modern immunotherapies. Interactions between microbial metabolites, host hepatic enzymes, and the immune system may determine whether a treatment succeeds or fails. Understanding these mechanisms opens the way to novel approaches that can enhance drug efficacy, reduce the risk of adverse effects, and bring personalized medicine closer to clinical practice. This article provides a concise overview of current knowledge on the interplay between the microbiome and drug metabolism and highlights its potential therapeutic applications.

Keywords: microbiome, drug metabolism, cytochrome P450, pharmacotherapy, fecal microbiota transplantation.

Vloženo: 22. říjen 2025; Revidováno: 5. leden 2026; Přijato: 8. leden 2026; Zveřejněno: 20. duben 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jourová L, Anzenbacherová E, Anzenbacher P. Mikrobiom a farmakoterapie: od mechanismů k důsledkům. Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):56-60. doi: 10.36290/far.2026.001.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Turnbaugh PJ, Ley RE, Hamady M, et al. The human microbiome project. Nature. 2007;449:804-810. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. U.S. Food and Drug Administration. FDA approves first fecal microbiota product [Internet]. Silver Spring: FDA; 2022 Nov 30. Available from: https://www.fda.gov/news-events/press-announcements/fda-approves-first-fecal-microbiota-product.
    3. U.S. Food and Drug Administration. FDA approves first orally administered fecal microbiota product for the prevention of recurrence of C. difficile infection [Internet]. Silver Spring: FDA; 2023 Apr 26. Available from: https://www.fda.gov/news-events/press-announcements/fda-approves-first-orally-administered-fecal-microbiota-product.
    4. Wilson ID, Nicholson JK. Gut microbiome interactions with drug metabolism, efficacy, and toxicity. Transl Res. 2017;179:204-222. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Maier L, Pruteanu M, Kuhn M, et al. Extensive impact of non-antibiotic drugs on human gut bacteria. Nature. 2018;555(7698):623-628. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Routy B, Le Chatelier E, Derosa L, et al. Gut microbiome influences efficacy of PD-1-based immunotherapy against epithelial tumors. Science. 2018;359(6371):91-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Qin J, Li R, Raes J, et al. MetaHIT Consortium A human gut microbial gene catalogue established by metagenomics sequencing. Nature. 2010;464:59-65. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Hou K, Wu ZX, Chen XY, et al. Microbiota in health and diseases. Signal Transduct Target Ther. 2022;7(1):135. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Tlaskalová-Hogenová H, Stěpánková R, Kozáková H, et al. The role of gut microbiota (commensal bacteria) and the mucosal barrier in the pathogenesis of inflammatory and autoimmune diseases and cancer: contribution of germ-free and gnotobiotic animal models of human diseases. Cell Mol Immunol. 2011;8(2):110-120. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Krautkramer KA, Fan J, Bäckhed F. Gut microbial metabolites as multi-kingdom intermediates. Nat Rev Microbiol. 2021;19(2):77-94. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Lei W, Zhou K, Lei Y, et al. Gut microbiota shapes cancer immunotherapy responses. NPJ Biofilms Microbiomes. 2025;11(1):143. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Haiser HJ, Gootenberg DB, Chatman K, et al. Predicting and manipulating cardiac drug inactivation by the human gut bacterium Eggerthella lenta. Science. 2013;341(6143):295-298. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Roberts AB, Wallace BD, Venkatesh MK, et al. Molecular insights into microbial β-glucuronidase inhibition to abrogate CPT-11 toxicity. Mol Pharmacol. 2013;84(2):208-217. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Zimmermann M, Zimmermann-Kogadeeva M, Wegmann R, et al. Mapping human microbiome drug metabolism by gut bacteria and their genes. Nature. 2019;570(7762):462-467. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Ruiz-Moreno AJ, Del Castillo-Izquierdo Á, Tamargo-Rubio I, et al. MicrobeRX: a tool for enzymatic-reaction-based metabolite prediction in the gut microbiome. Microbiome. 2025;13(1):78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Okuda H, Ogura K, Kato A, et al. A possible mechanism of eighteen patient deaths caused by interactions of sorivudine, a new antiviral drug, with oral 5-fluorouracil prodrugs. J Pharmacol Exp Ther. 1998;287(2):791-799. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Anzenbacher P, Anzenbacherová E. Cytochromes P450 and metabolism of xenobiotics. Cell Mol Life Sci. 2001; 58(5-6):737-747. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Hakkola J, Hukkanen J, Turpeinen M, et al. Inhibition and induction of CYP enzymes in humans: an update. Arch Toxicol. 2020;94(11):3671-3722. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Jourová L, Anzenbacher P, Lišková B, et al. Colonization by non-pathogenic bacteria alters mRNA expression of cytochromes P450 in originally germ-free mice. Folia Microbiol (Praha). 2017;62(6):463-469. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Nieves KM, Hirota SA, Flannigan KL. Xenobiotic receptors and the regulation of intestinal homeostasis: harnessing the chemical output of the intestinal microbiota. Am J Phy­siol Gastrointest Liver Physiol. 2022;322(2):G268-G281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Dvořák Z, Sokol H, Mani S. Drug Mimicry: Promiscuous Receptors PXR and AhR, and Microbial Metabolite Interactions in the Intestine. Trends Pharmacol Sci. 2020;41(12):900-908. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Morgan ET. Regulation of cytochromes P450 during inflammation and infection. Drug Metab Rev. 1997;29(4): 1129-1188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Puccetti M, Pariano M, Wojtylo P, et al. Turning Microbial AhR Agonists into Therapeutic Agents via Drug Delivery Systems. Pharmaceutics. 2023;15(2):506. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Recharla N, Geesala R, Shi XZ. Gut Microbial Metabolite Butyrate and Its Therapeutic Role in Inflammatory Bowel Disease: A Literature Review. Nutrients. 2023;15(10):2275. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Jourova L, Satka S, Frybortova V, et al. Butyrate Treatment of DSS-Induced Ulcerative Colitis Affects the Hepatic Drug Metabolism in Mice. Front Pharmacol. 2022a;13:936013. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Jourova L, Anzenbacherova E, Dostal Z, et al. Butyrate, a typical product of gut microbiome, affects function of the AhR gene, being a possible agent of crosstalk between gut microbiome, and hepatic drug metabolism. J Nutr Biochem. 2022b;107:109042. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Matuskova Z, Anzenbacherova E, Vecera R, et al. Administration of a probiotic can change drug pharmacokinetics: effect of E. coli Nissle 1917 on amidarone absorption in rats. PLoS One. 2014;9(2):e87150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Jourova L, Anzenbacher P, Matuskova Z, et al. Gut microbiota metabolizes nabumetone in vitro: Consequences for its bioavailability in vivo in the rodents with altered gut microbiome. Xenobiotica. 2019;49(11):1296-1302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Brandt LJ, Aroniadis OC. An overview of fecal microbiota transplantation: techniques, indications, and outcomes. Gastrointest Endosc. 2013;78(2):240-249. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Perez E, Lee CH, Petrof EO. A Practical Method for Preparation of Fecal Microbiota Transplantation. Methods Mol Biol. 2016;1476:259-267. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Porcari S, Benech N, Valles-Colomer M, et al. Key determinants of success in fecal microbiota transplantation: From microbiome to clinic. Cell Host Microbe. 2023;31(5):712-733. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Gopalakrishnan V, Spencer CN, Nezi L, et al. Gut microbiome modulates response to anti-PD-1 immunotherapy in melanoma patients. Science. 2018;359(6371):97-103. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Matson V, Fessler J, Bao R, et al. The commensal microbiome is associated with anti-PD-1 efficacy in metastatic melanoma patients. Science. 2018;359(6371):104-108. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Zhu C, Wang Y, Zhu R, et al. Gut microbiota and metabolites signatures of clinical response in anti-PD-1/PD-L1 based immunotherapy of biliary tract cancer. Biomark Res. 2024;12(1):56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Xia L, Zhu X, Wang Y, et al. The gut microbiota improves the efficacy of immune-checkpoint inhibitor immunotherapy against tumors: From association to cause and effect. Can­cer Lett. 2024;598:217123. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Herman C, Bolyen E, Simard A, et al. Assessing microbiome engraftment extent following fecal microbiota transplant with q2-fmt. PLoS Comput Biol. 2025;21(7):e1013299. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Reynolds HM, Bettini ML. Early-life microbiota-immune homeostasis. Front Immunol. 2023;14:1266876. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Hudcovic T, Hermanova P, Kozakova H, et al. Priority order of neonatal colonization by a probiotic or pathogenic Escherichia coli strain dictates the host response to experimental colitis. Front Microbiol. 2024;15:1393732. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Estevinho MM, Yuan Y, Rodríguez-Lago I, et al. Efficacy and safety of probiotics in IBD: An overview of systematic reviews and updated meta-analysis of randomized controlled trials. United European Gastroenterol J. 2024;12(7):960-981. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Jourová L, Anzenbacher P. Léky a mikrobiom. In: Tlaskalová-Hogenová Helena, Eklová Danka a kol. (eds). Mikrobiom a zdraví. Praha: Grada; 2024. s. 372-381.

    Zpět na obsah


    Klinická farmakologie a farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.