Klinická farmakologie a farmacie, 2024 (roč. 38), číslo 3
Původní práce
Hodnotenie liekových interakcií u pacientov s kardiovaskulárnymi ochoreniami a diabetes mellitus 2. typu pri podávaní nirmatrelviru/ritonaviru
Evaluation of drug-drug interactions in patients with cardiovascular disease and type 2 diabetes while receiving nirmatrelvir/ritonavir
Zuzana Mačeková, Veronika Tomášová, Katarína Pajerová, Peter Takáč, Ondrej Šimandl, Eva Kmoníčková, Ivan Vaňo, Mária Göböová
Klin Farmakol Farm. 2024;38(3):92-99 | DOI: 10.36290/far.2024.015 
Úvod: Podávanie kombinovaného lieku nirmatrelvir/ritonavir súbežne s kardiovaskulárnymi liekmi má množstvo liekových interakcií, ktoré môžu viesť k zlyhaniu farmakoterapie chronických ochorení. Pred indikáciou tohto lieku je preto nevyhnutné vyhodnotiť riziko interakcií, ktoré sa môžu vyskytnúť pri aktuálnej chronickej farmakoterapii. Cieľ: Identifikácia liekových interakcií nirmatrelviru/ritonaviru s liekmi užívanými na liečbu kardiovaskulárnych ochorení a diabetes mellitus 2. typu v chronickej farmakoterapii, zhodnotenie rizika potenciálnych liekových interakcií a sumarizácia klinicky významných interakcií a tým prispieť k zníženiu rizika nežiaducich...
Hlavní téma
Importance and safety of magnesium supplementation in pregnancy. To supplement or not?
Význam a bezpečnosť suplementácie magnéziom v období tehotenstva.Suplementovať alebo nie?
Kristína Podolská, Dana Mazánková, Mária Göböová
Klin Farmakol Farm. 2024;38(3):100-106 | DOI: 10.36290/far.2024.016
Magnesium (Mg2+) is an essential mineral that participates in different and important biochemical reactions in the maternal body and in the foetus. Magnesium deficiency during pregnancy should not be underestimated. Requirements for magnesium are increased during pregnancy. The hypomagnesaemia observed in animal models provides the ability to evaluate to what extent the deficiency can influence human offspring later in life. This article summarizes the importance of magnesium in pregnancy, changes in magnesium pharmacokinetics, and consequences of maternal and foetal magnesium deficiency. The article aims to answer whether it is necessary...
Současné trendy v terapii bolesti u popálených pacientů. Opioidní, neopioidní a nefarmakologické ovlivnění bolesti
Current trends in pain therapy in burn patients Opioid, non-opioid and non-pharmacological effects on pain
Júlia Bartková, Dušana Selecká, Anna Príbojová, Dominika Miklišová, Bohumil Bakalář, Břetislav Lipový
Klin Farmakol Farm. 2024;38(3):107-111 | DOI: 10.36290/far.2024.017
Jedním z klíčových úkolů v terapii popálených pacientů je efektivní zvládání bolesti. Bolest spojenou s tepelným poškozením charakterizuje její komplexní charakter, tj. akutní, neuropatické, zánětlivé a nociceptivní vlastnosti. Jelikož bolest jako taková je spojena s celou řadou dalších negativních vjemů (zejména se strachem a úzkostí), vede nedostatečná kontrola bolestivých podnětů k poklesu „compliance“ pacientů a může zavinit delší hojení s jasným dopadem na kvalitu života nemocného. Lékem volby u rozsáhle popálených jsou opioidy. Jejich podávání ale musí brát v úvahu několik klíčových faktorů, mezi které patří stav vědomí nemocného,...
Biologické účinky pomocných látek používaných u intravenózně podávaných léčiv
Biological effects of excipients used in intravenously administered drugs
Jitka Rychlíčková, Lenka Součková
Klin Farmakol Farm. 2024;38(3):112-117 | DOI: 10.36290/far.2024.018
Léčivé přípravky pro intravenózní podání často obsahují kromě farmakologicky účinné látky i pomocné látky, které zajišťují rozpustnost, stabilitu a správné pH léčiva. Tradičně se předpokládá, že pomocné látky jsou biologicky inertní, avšak tento předpoklad není vždy naplněn. Některé pomocné látky mohou způsobovat hypersenzitivní reakce, indukovanou orgánovou toxicitu, diskomfort při aplikaci či vykazovat vlastní biologické účinky. Regulace těchto látek se liší podle jejich známých účinků, a tak ne vždy je kvantitativní obsah těchto látek specifikován. Tento článek se zaměřuje na tři často používané pomocné látky v intravenózních lékových formách...
Přehledové články
Vazebné síly: typy interakcí léčiv s molekulovými cíli v organismu
Binding forces: types of drug interactions with molecular targets in organism
Marta Kučerová
Klin Farmakol Farm. 2024;38(3):118-122 | DOI: 10.36290/far.2024.019
Mechanismus účinku většiny léčiv je založen na jejich interakci s molekulovými cíli v organismu, tj. biologickými makromolekulami, jako jsou proteiny nebo nukleové kyseliny. Mezi faktory ovlivňující sílu navázání molekuly léčiva na jeho biologický cíl patří celkový počet interakcí, jejich charakter a z něj vyplývající energie vazby. Hodnota energie vazby je zásadním parametrem pro odhad síly interakce. Základní typy těchto intermolekulárních interakcí jsou v přehledovém článku definovány, schematicky znázorněny a doplněny údaji o energii vazby. Dále jsou uvedeny další aspekty navazování léčiv na molekulové cíle, např. solvatace molekul ve vodném prostředí...
Sdělení z praxe
Role studijního koordinátora v klinickém výzkumu ve zdravotnických zařízeních - popelka mezi experty v klinických studiích?
The Role of the Clinical Research Coordinator in Healthcare Institutions - A Cinderella Among Clinical Trial Experts?
Šárka Selvekerová, Michaela Hanáková, Regina Demlová, Kateřina Nebeská, Helena Krist, Martin Dušek, Naděžda Puškařová, Pavla Nevolová, Petra Brandejsová, Hana Doležalová, Karin Cvikliková, Johana Krempová, Lenka Součková
Klin Farmakol Farm. 2024;38(3):124-131 | DOI: 10.36290/far.2024.020
Článek se zaměřuje na zmapování současného postavení studijního koordinátora ve zdravotnických zařízeních v České republice. Hlavním cílem je zvýšit povědomí o činnostech, které studijní koordinátoři vykonávají, a identifikovat potřeby jejich vzdělávání. Studie rovněž zkoumá poptávku po formálním vzdělávacím programu, který by podpořil profesní rozvoj této klíčové role v klinickém výzkumu. Výsledky dvou dotazníkových průzkumů, kterých se aktivně zúčastnilo 42 zdravotnických zařízení a 120 studijních koordinátorů, ukazují, že pouze 45 % zařízení má formalizované oddělení klinických studií. Přibližně 40 % studijních koordinátorů je zařazeno do nezdravotnických...