20. ročník časopisu Klinická farmakologie a farmacie

Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):3  

Survey of the management of deep vein thrombosis in general practice in the Czech republic

LÉČBA HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBOSY V ORDINACÍCH PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Marcela Zemková

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):7-11  

Cíl: Sledovat léčbu (suspektní) hluboké žilní trombózy v ordinacích praktických lékařů. Metodika: Standardizovaný dotazník byl rozeslán 692 praktickým lékařům pro dospělé v České republice. Výsledky: Návratnost dotazníku činila 58%. Objektivní vyšetření provádí 89% respondentů. Méně než 3% praktických lékařů obvykle stanovuje diagnózu pouze na základě hodnocení klinických projevů. 92% praktických lékařů zahajuje adekvátní léčbu pacientů s hlubokou žilní trombózou. 4% praktických lékařů běžně léčí pacienty pouze léky ze skupiny antagonistů vitaminu K. Z průzkumu vyplynulo, že praktičtí lékaři často odesílají pacienty k odborným lékařům angiologům/...

Existuje vztah mezi statiny a cholinergním systémem?

Is there a connection between statins and cholinergic system?

MUDr. Ľubica Cibičková, prof. MUDr. Vladimír Palička CSc

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):38-40  

Alzheimerova nemoc (AD) je progresivní neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k degeneraci a destrukci neuronů především cholinergního systému. Inhibitory acetylcholinesteráz jsou jedinými léky, u nichž byl – kromě memantinu – prokázán terapeutický efekt při léčbě AD. Podle četných recentních studií se ukazuje, že i hypolipidemika jako jsou statiny mají protektivní vliv na vznik AD. Mechanizmus tohoto působení není zatím objasněn. Může k tomu docházet ovlivněním cholinergního systému prostřednictvím snížení syntézy apolipoproteinu E (ApoE). Statiny inhibují syntézu ApoE v gliálních buňkách mozku, přičemž byla popsána inverzní...

Periferní neuropatie jako nežádoucí účinek statinů

Peripheral neuropathy as an advarse effect of statins

MUDr. Pavel Otruba, prof. MUDr. Petr Kaňovský CSc

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):41-42  

Hypolipidemika jsou velmi rozšířenou skupinou léčiv. Řadou studií byl prokázán jejich významný přínos v prevenci nejen kardiálních onemocnění. Velmi dobře jsou vysledovány nežádoucí účinky ve formě postižení svalového aparátu. V poslední době se také objevují pozorování, která zmiňují možnost zvýšeného rizika výskytu periferních neuropatií u pacientů léčených dlouhodobě hypolipidemiky. Cílem sdělení je upozornit na výskyt těchto účinků a možnosti jejich prevence uvážlivou farmakoterapií.

Pagetova kostní choroba a pokroky v její léčbě

Paget‘s disease - advances in treatment

MUDr. Jiří Jenšovský

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):43-45  

Pagetova kostní choroba je druhé nejčastější metabolické onemocnění skeletu, chronické onemocnění vyžadující dlouhodobou, často celoživotní léčbu. Vzhledem k primární poruše na úrovni klonu osteoklastů se v léčbě užívají léky tlumící jejich činnost nebo omezující jejich počet. Historicky prvním byl syntetický lososí kalcitonin. Dosud se v  léčbě Pagetovy choroby užívaly jednak perorální bisfosfonáty v násobcích denních dávek užívaných v léčbě osteoporózy, nebo intravenózní bisfosfonáty s nutností opakovat vždy několik infuzí v odstupu řádově měsíců. Na podzim roku 2005 byl představen a od ledna 2006 je u nás k dispozici zatím nejnovější léčebný postup...

Komplexní pohled na infekce urogenitálního traktu

A complex view of genito-urinary infections

Zbyněk Veselský, MUDr. Miroslav Förstl

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):47-51  

Infekce močových cest jsou spolu s infekcemi respiračního a zažívacího traktu nejčastější infekční choroby vůbec. Zastoupením v populaci se jednotlivá konkrétní onemocnění významně liší, stejně jako názory na správnou terapii uroinfekcí. Infekce urogenitálního traktu (UGT) lze dělit podle řady hledisek: etiologického agens, prostředí vzniku, přítomnosti komplikujícího onemocnění, dle časového průběhu, závažnosti postižení pacienta apod. Pro běžnou klinickou praxi je zásadní rozlišit, zda nemocný trpí infekcí horních, nebo dolních močových cest, zda jde o stav s obstrukcí nebo bez obstrukce a zda je nemocného nutné odeslat k hospitalizaci na spádové...

Doc. MUDr. Danuše Waitzová, 75 let

prof. MUDr. Helena Rašková DrSc

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):53  

Analoga inzulinu

Insulin analogues

prof. MUDr. Jindřiška Perušičová DrSc

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):12-15  

Od roku 1922, kdy byl prvně použit inzulin v léčbě diabetika 1. typu, jsme byli svědky éry monokomponentních (MC) inzulinů, pak éry humánních (HM) inzulinů a nyní se nacházíme v éře inzulinových analog. Analoga inzulinu vycházejí z molekuly HM inzulinu, ve které záměnou některých aminokyselin v řetězci B (event. i v řetězci A) se strukturální změna projeví ve farmakokinetických vlastnostech. Krátcepůsobící inzulinová analoga, lispro, aspart a glulisin mají rychlejší nástup účinku a kratší dobu jejího trvání než regulerní, solubilní HM inzuliny a mají významně nižší riziko jednak časné postprandiální hyperglykemie a také pozdní postprandiální hypoglykemie....

Perorální antidiabetika

Oral antidiabetics

MUDr. Jana Bělobrádková

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):16-18  

Pandemie civilizačních onemocnění včetně diabetes mellitus a rizika kardiovaskulárních komplikací jsou výzvou pro primární prevenci. V současné době se nedaří pandemii zastavit, a proto je důležité věnovat pozornost léčebným opatřením. Perorální antidiabetika (PAD) jsou určena pro léčbu diabetes mellitus 2. typu a v léčbě diabetu jsou používána téměř stejně dlouho jako inzulin.

Terapie diabetické neuropatie

Treatment of diabetic neuropathy

MUDr. Jindřich Olšovský

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):19-22  

Autor se zabývá přehledně problematikou diabetické neuropatie. Na základě klasifikace, klinických projevů a diagnostiky ukazuje možnosti terapie diabetické neuropatie. Tu tvoří jednak přístupy kauzální a jednak symptomatické.

Užití nesteroidních antirevmatik v léčbě bolestí hlavy tenzního typu

Non-steroidal antiinflammatory drugs in the treatment of the tension-type headache

MUDr. Jiří Mastík

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):23-25  

Tenzní bolesti hlavy (TTH z angl. Tension-Type Headache) řadíme mezi primární bolesti hlavy. Jsou nejčastějším typem bolestí hlavy vůbec. Rozeznáváme epizodickou, častou epizodickou a chronickou TTH. Zejména chronická TTH s frekvencí bolestí obden až denně bývá často farmakorezistentní. Léčba TTH je 1. profylaktická, kdy používáme jednak nejrůznější nefarmakologické postupy, jednak antidepresiva, valproáty a clonazepam, a 2. akutní, kde vedle jednoduchých a kombinovaných analgetik často používáme nesteroidní antirevmatika (NSA). Přednost dáváme lékům s rychlým nástupem účinku a preparátům s relativně nižším výskytem nežádoucích účinků, z nichž k nejobávanějším...

Profylaktická léčba migrény

Prophylactic migraine treatment

MUDr. Rudolf Kotas Ph.D

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):26-29  

Migréna je běžně se vyskytující epizodická bolest hlavy. Komplexní léčba zahrnuje léčbu akutní ataky, která má za cíl úlevu od bolesti, a profylaktickou léčbu, která má snížit frekvenci, intenzitu a trvání atak. V tomto článku jsou v přehledu uvedeny klinický obraz, patofyzio­logie a profylaktická léčba migrény. Mezi profylaktické léky patří betablokátory, blokátory kalciových kanálů, antiepileptika, antagonisté serotoninu, antidepresiva a další profylaktika.

Bolesti hlavy vyvolané farmakologicky účinnými látkami nebo jejich vysazením

Headaches induced by pharmacologically active substances or their withdrawal

doc. MUDr. Jaroslav Opavský CSc

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):30-35  

Bolesti hlavy vyvolané léky představují časté obtíže v klinické praxi. Obecně přijatý přehled farmakologicky účinných látek vyvolávajících bolesti hlavy je zahrnut do revidované Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD-II). Ta je zdrojem aktuálního přehledu o lécích (a účinných látkách) rizikových pro vyvolání bolestí hlavy během jejich užívání nebo po jejich vysazení. Předložená práce seznamuje s klasifikací a charakteristikami bolestí hlavy po podání jednotlivých látek v ní uvedených. Spektrum a zastoupení těchto účinných látek se v průběhu doby mění, a proto je důležité registrovat bolesti hlavy, jako jeden z nežádoucích účinků, i u nově zaváděných...

Bolesť hlavy ako nežiaduci účinok lieku

Headache as an adverse drug effect

MUDr. Andrea Raganová

Klin Farmakol Farm. 2006;20(1):36-37  

Bolesť hlavy je veľmi častý nežiaduci účinok lieku. V domácich aj zahraničných databázach zastáva popredné miesta hlásených nežiaducich účinkov a má stúpajúci trend. Vo farmakoterapii sa vyskytuje najčastejšie po použití vazodilatancií, chemoterapeutík, antibiotík a nesteroidných antiflogistík. Samostatným problémom je tzv. analgetická cefalea, ktorá niekedy môže vzniknúť po abúze liekov, ktoré by mali túto bolesť naopak odstrániť. Pri výskyte bolesti hlavy bez podkladu v patofyziológii má preto myslieť lekár na liekmi indukovanú bolesť hlavy a upozorniť na ňu pacienta.