Klinická farmakologie a farmacie č. 1/2019

Redakce

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1)  

Pro vaše pohodlnější čtení vám nabízíme celý časopis v jednom souboru.

Slovo úvodem

prof. MUDr. Pavel Rozsíval, CSc., FEBO – editor hlavního tématu

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):2  

Přehled poznatků o účinnosti intervencí na podporu adherence k léčbě u pacientů po orgánových transplantacích

Review analyzing the effectiveness of interventions to promote medication adherence in patients after solid organ transplantation

Barbora Vaňková, Kateřina Malá‑Ládová, Sylvie Dusilová Sulková, Josef Malý

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):4-11 | DOI: 10.36290/far.2019.002  

Úvod a cíl: Non‑adherence k imunosupresivní léčbě může vést u pacientů po transplantaci až k rozvoji rejekce transplantovaného orgánu. Cílem tohoto sdělení bylo zhodnotit poznatky o účinnosti intervencí na podporu adherence k imunosupresivům u pacientů potransplantaci ledvin, srdce, jater, plic nebo kombinace zmíněných orgánů v dosud publikovaných sekundárních přehledech literatury.Metodika: Vyhledávání probíhalo v databázích PubMed, Embase a Cochrane Database of Systematic Reviews za použití klíčovýchslov „adherence“ nebo „compliance“, „transplant*“ a „interven*“. Vyhledávány...

Léčba očních projevů imunitně podmíněných zánětlivých onemocnění

The therapy of ocular manifestations of immune mediated inflammatory diseases

Aneta Klímová, Petra Svozílková, Michaela Brichová, Eva Říhová, Pavlína Skalická, Jarmila Heissigerová

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):12-18 | DOI: 10.36290/far.2019.031  

Imunitně podmíněná zánětlivá onemocnění nejčastěji postihují klouby, kůži, ledviny, plíce, mohou se manifestovat neurologickými a očními příznaky. Očním projevem imunitně podmíněných zánětlivých onemocnění může být postižení spojivky (konjunktivitida), skléry a episkléry (skleritida a episkleritida), rohovky (keratitida), sítnice (retinitida), uveální tkáně, tedy duhovky, řasnatého tělesa a cévnatky (uveitida). Postiženo může být nejen oko, ale také zrakový nerv a periokulární tkáň – slzná žláza a měkké tkáně orbity. Oční projevy mohou být mírné i zrak ohrožující, někdy způsobují dyskomfort až bolest. Léčba lokální kapkami, periokulární injekcí...

Použití anti‑VEGF léků v oftalmologii

Use of anti‑VEGF drugs in ophthalmology

Alexandr Stepanov, Jan Studnička

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):19-24 | DOI: 10.36290/far.2019.032  

Intravitreální aplikace protilátek blokujících VEGF (Vascular Endothelial Growth Factor) je účinnou léčbou vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace, makulárního otoku při okluzi sítnicových žil, diabetického makulárního edému a také choroidálních neovaskulárních membrán při méně častých chorobách makuly. Blokáda VEGF vede k ovlivnění propustnosti sítnicových a choroidálních cév, angiogenezi, produkci cytokinů a k ovlivnění zánětlivé odpovědi. V současné době existují 2 schválené anti‑VEGF přípravky (ranibizumab a aflibercept), u nichž byl několika multicentrickými, randomizovanými klinickými studiemi prokázán kladný účinek...

Přehled očních lékových forem

Overview of ophthalmic dosage forms

Lukáš Láznička, Zdeňka Šklubalová

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):25-27 | DOI: 10.36290/far.2019.003  

Při léčbě a prevenci očních onemocnění jsou většině pacientů podávány konvenční lékové formy, zejména oční kapky a masti.Jejich nevýhodou je nízká biodostupnost léčiva a nutnost časté aplikace. Novým trendem ve vývoji očních přípravků je použitímoderních pomocných látek a lékových forem, které zajistí vyšší biologickou dostupnost léčiva. Pouze několik moderníchpřípravků se však dostalo do běžné klinické praxe, další jsou předmětem klinických hodnocení.

Nežádoucí účinky antiglaukomatik na oko

Ocular side effects of antiglaucoma drugs

Petr Výborný

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):28-31 | DOI: 10.36290/far.2019.004  

Nežádoucí účinky lokální antiglaukomové léčby mohou být příčinou špatné spolupráce pacienta v léčebném režimu. To můžebýt důvodem progrese choroby. Pro lepší orientaci lékárníka a praktického lékaře v této oblasti jsou aktuální data z této oblastisumarizována. Vybrané zvláště významné vztahy a klinické nálezy jsou komentovány.

Aktuální farmakoterapie virových hepatitid

Current pharmacotherapy of viral hepatitis

Petr Husa

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):32-37 | DOI: 10.36290/far.2019.005  

Léčba akutních virových hepatitid, která probíhá za hospitalizace na infekčních odděleních a klinikách, se podle typů virových hepatitid většinou neliší a je zpravidla pouze symptomatická. Akutní hepatitida B je ve většině případů onemocnění s tendencí ke spontánnímu vyhojení, které si zpravidla nevyžaduje použití antivirové léčby. Podávání perorálních virostatik je indikováno pouze v případě těžké nebo protrahované akutní hepatitidy B. Léčba akutní hepatitidy E je většinou pouze symptomatická, v případě fulminantního průběhu se empiricky podává ribavirin, který je lékem volby i u chronické hepatitidy E. V současnosti je v Evropě naprostá většina pacientů...

Hypnotika v léčbě nespavosti

Hypnotic drugs in treating insomnia

Martin Pretl

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):38-42 | DOI: 10.36290/far.2019.006  

Nespavost je definována jako přetrvávající potíž s iniciací, trváním nebo kvalitou spánku při zachování podmínek ke kvalitnímu spánku, která ovlivňuje kvalitu života, denní fungování a působí i somatické příznaky. Mezinárodní klasifikace poruch spánku a bdění rozděluje nespavost na chronickou (trvání minimálně 3 měsíce, minimálně 3× do týdne) a akutní. Chronická nespavost postihuje minimálně 5–10 % populace. V terapii insomnie je na prvním místě doporučována nefarmakologická léčba – psychoterapie. Nejlepší efekt dosahuje kognitivně behaviorální terapie. Teprve pokud tato terapie není účinná nebo se na ní pacient nehodí, je indikována medikace....

Úprava dávky chemoterapie u pacienta po amputaci horní a dolní končetiny

Chemotherapy dose adjustment in patient with amputed arm and leg

Jan Dvořák, Marie Bělehradová

Klin Farmakol Farm. 2019;33(1):43-45 | DOI: 10.36290/far.2019.033  

Výpočet dávky cytostatik je nejčastěji odvozen od tělesného povrchu (Body Surface Area, BSA) či tělesné hmotnosti, pacienti po amputaci končetin však vykazují odchylky od běžných schémat pro výpočet BSA. Kazuistika prezentuje pacienta po amputaci horní a dolní končetiny, léčeného chemoradioterapií pro nádor tonzily. Podávána byla cisplatina v týdenních intervalech celkem 6 sérií, v kombinaci s radioterapií. V daném případě bylo s ohledem na nekompletní tělesnou schránku nutno upravit dávku cytostatika, resp. modifikovat výpočet BSA. Teoretický BSA byl korigován pomocí „pravidla devíti“, tedy dle obecně akceptovaného odhadu, že přední a...