Klinická farmakologie a farmacie č. 2/2020

Redakce

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2)  

Pro vaše pohodlnější čtení vám nabízíme celý časopis v jednom souboru.

Klinická farmakologie: lékařská odbornost, akademická disciplína a vědní obor

Clinical pharmacology: medical specialty, academic discipline and branch of science

Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):41-46 | DOI: 10.36290/far.2020.010  

Klinická farmakologie v širším slova smyslu je vědecká disciplína, která se zabývá všemi aspekty vztahu léčiva s lidským organismem. V užším významu, jako lékařská odbornost, byla definována jako interdisciplinární obor, který integruje experimentální farmakologii s klinickými a laboratorními obory s cílem studovat a objektivními metodami hodnotit účinek léčiv u zdravého i nemocného člověka. Cílem je optimalizace farmakoterapie a to jak na individuální, tak na populační úrovni. Klinická farmakologie spojuje tři základní okruhy činností: klinickou činnost, výuku a výzkum.

Terapeutické monitorování léčiv - review

Therapeutic drug monitoring

Ivana Kacířová, Milan Grundmann

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):47-55 | DOI: 10.36290/far.2020.011  

Terapeutické monitorování léčiv je specifická metoda oboru klinické farmakologie, která napomáhá monitorovat farmakoterapii celé řady onemocnění pomocí stanovení koncentrace léčiva v séru následované erudovanou interpretací. Jedná se o léčiva, jejichž klinický účinek je mnohem bližší dosažené koncentraci v organismu než podávané dávce. Cílem článku je prezentovat informace týkající se využití metody terapeutického monitorování léčiv v rutinní klinické praxi.

Laboratorní metody v terapeutickém monitorování léků

Laboratory methods in therapeutic drug monitoring

Hana Brozmanová

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):56-62 | DOI: 10.36290/far.2020.012  

Významnou součástí terapeutického monitorování léků jsou laboratorní metody, používané na stanovení koncentrace léčivých látek v plné krvi séru, plasmě, příp. dalších biologických matricích. V článku je uveden přehled rutinních analytických metod a postupně se zvyšující význam kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí v analytice léčivých látek.

Vliv genetických a epigenetických faktorů jako kovariátů snášenlivosti a léčebné odpovědi na olanzapin v terapii psychotických onemocnění

The influence of genetic and epigenetic factors as covariates of the tolerability and therapeutic response to olanzapine in the treatment of psychotic diseases

Jan Juřica

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):63-69 | DOI: 10.36290/far.2020.013  

Olanzapin je zástupce antipsychotik druhé generace, který je doporučován jako jedno z léčiv první volby u prvních epizod schizofrenie. Přes výrazné pokroky v léčbě psychotických poruch je dlouhodobé remise dosahováno přibližně jen u 30 % pacientů. Nejen proto se neustále hledají způsoby, jak zvýšit úspěšnost léčby a zároveň predikovat odpověď na konkrétní léčivo, s cílem tuto léčbu maximálně personalisovat a vybrat vždy takové léčivo, u nějž má konkrétní pacient nejvyšší šanci dosáhnout remise. Tento článek podává přehled genetických a epigenetických faktorů, které mohou ovlivnit farmakokinetiku olanzapinu (polymorfismy biotransformačních enzymů a...

Biosimilární infliximab v pediatrii

Biosimilar infliximab in pediatrics

Petra Matalová, Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):70-73 | DOI: 10.36290/far.2020.014  

První biosimilární přípravek monoklonální protilátky, zavedený v Evropské unii do klinické praxe, je infliximab CT‑P13. Dnes máme k dispozici dostatečně robustní data, potvrzující jeho účinnost a bezpečnost ve všech indikacích v léčbě dospělých pacientů. Prokázána je také bezproblémová možnost záměny originálního přípravku za biosimilární. Biosimilární infliximab je také registrován pro léčbu dětí s idiopatickými střevními záněty od 6 let věku, u kterých selhala nebo je kontraindikována konvenční léčba. Doposud bylo publikováno osm klinických studií, které všechny dokazují účinnost a bezpečnost biosimilárního infliximabu v pediatrických indikacích...

Monoklonální protilátky u těhotných s idiopatickými střevními záněty

Monoclonal antibodies in pregnant women with inflammatory bowel disease

Barbora Pipek

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):74-77 | DOI: 10.36290/far.2020.015  

Idiopatické střevní záněty (IBD‑inflammatory bowel disease) jsou skupinou onemocnění, které zahrnují Crohnovu chorobu (CN) a ulcerózní kolitidu (UC) a postihují především mladé dospělé v produktivním věku. Anti‑TNF látky představují první typ biologické léčby IBD a jejich podávání v průběhu těhotenství je již doloženo četnými observačními studiemi. V posledních několika letech se však spektrum biologické léčby IBD rozšířilo o dvě nové monoklonální protilátky s odlišným mechanismem účinku: protilátku proti α4ß7 integrinovému receptoru - vedolizumab a protilátku proti interleukinu 12/23 - ustekinumab. I když dosavadně publikované údaje...

Aktuality vo farmakoterapii astmy bronchiale

Update in asthma pharmacotherapy

Štefan Laššán, Monika Laššánová

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):78-83 | DOI: 10.36290/far.2020.016  

Astma bronchiale je jedno z najčastejších chronických, neprenosných ochorení u detí aj dospelých, charakterizované premenlivosťou respiračných symptómov a variabilitou výdychového prietoku vzduchu. Astma je heterogénne ochorenie, ktoré vzniká v dôsledku komplexnej interakcie génov s prostredím, s rôznorodými klinickými prejavmi, typom a intenzitou zápalu a prestavbou dýchacích ciest. Cieľom liečby je dosiahnuť dobrú kontrolu ochorenia s minimalizovaním symptómov a rizika nepriaznivých následkov ochorenia. Základom liečby astmy sú protizápalové a bronchodilatačné lieky, ktoré sa podávajú v tzv. krokovej schéme liečby. Farmakologická liečba je založená...

Nová přímá perorální antikoagulancia - nové molekuly ve výzkumu

New direct oral anticoagulances - new molecules in research

Anna Zatloukalová

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):84-88 | DOI: 10.36290/far.2020.017  

V současné době nová přímá perorální antikoagulancia (DOAC) postupně nahrazují dosavadní historicky nejčastěji užívaný warfarin. Jedná se o dvě skupiny léčiv přímo inhibující faktor Xa (Xarelto, Eliquis, Lixiana) a trombin (Pradaxa). Nabízí mnohá pozitiva, která ocení i samotní pacienti. Jedná se zejména o odpadnutí nutnosti pravidelné monitorace, minimum lékových a potravinových interakcí či příznivý bezpečnostní profil. Nicméně jako jednu z nevýhod lze vnímat nepřítomnost antidota při předávkování. Své specifické antidotum - Idarucizumab - má v současné době pouze Pradaxa. Ostatní jsou ve vývoji, stejně tak jako nové molekuly samotných antikoagulancií.

Klinická farmacie v pediatrické paliativní péči

Clinical pharmacy in pediatric palliative care

Iva Kučerová, Stanislav Krysta

Klin Farmakol Farm. 2020;34(2):90-92 | DOI: 10.36290/far.2020.018  

Kazuistika 6leté pacientky s geneticky podmíněnou formou farmakorezistentní epilepsie, kategorizovanou do paliativní péče vzhledem k infaustní prognóze.