Česká neuropsychofarmakologická společnost slaví 55. výročí

prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc.

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):3  

Voľba antihypertenznej liečby u hospitalizovaných geriatrických pacientov

The choice of antihypertensive treatment in hospitalised geriatric patients

Agáta Argalášová, Veronika Drobná, Lenka Kostková, Andrej Dukát, Ján Murín, Martin Wawruch

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):5-10  

Cieľ: Cieľom predkladanej práce bola analýza používania antihypertenzív v súbore starších hospitalizovaných pacientov pri prepustení z nemocnice s ohľadom na vek a prítomnosť pridružených ochorení. Metódy: Súbor predkladanej štúdie tvorilo 515 pacientov vo veku ≥ 65 rokov, ktorí mali dokumentovanú artériovú hypertenziu pri prepustení z nemocnice. Súbor sme rozdelili podľa veku na štyri skupiny (65–69; 70–74; 75–79; ≥ 80 rokov). Medzi týmito skupinami sme porovnali používanie antihypertenzív a výskyt pridružených ochorení, ktoré ovplyvňujú voľbu antihypertenznej liečby. Výsledky: Z hľadiska počtu súčasne užívaných...

Porovnanie trendov v spotrebe opioidov SR a ČR

Comparison of trends in opioid consumption in Slovakia and Czech Republic

Roman Hudec, Milan Kriška, Lýdia Božeková, Viliam Foltán, Viera Kristová

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):11-13  

Účel štúdie: Cieľom bolo stanoviť trendy v spotrebe silných a slabých opioidných analgetík v priebehu prvej dekády 21.storočia. Metódy: Údaje sme získali z databázy Štátneho ústavu pre kontrolu liečiv SR. Hodnotenie spotreby sme realizovali pomocou kritéria denných definovaných dávok na tisíc obyvateľov a jeden deň. Získané výsledky sme porovnali s údajmi z českého Státního ústavu na kontrolu léčiv a na porovnanie so zahraničím sme použili údaje z nórskych štatistík. Výsledky: Slovensko má násobne vyššiu spotrebu silných opioidov v porovnaní s Českou republikou. Pri hodnotení spotreby najmä silných opioidných analgetík je vidno výraznú dominanciu...

Psychofarmakologie je už šedesátiletá

Psychopharmacology is now sixty

Oldřich Vinař

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):14-17  

Zavedení moderních psychofarmak v polovině minulého století do léčby duševně nemocných vedlo k revolučním změnám v psychiatrické péči. Psychofarmaka umožnila větší uplatnění psychoterapie u nemocných, kteří následkem svých symptomů byli nesnadno přístupní otevřené verbální komunikaci. Výzkum mechanizmu účinku psychofarmak otevřel cestu k hlubšímu poznání funkcí mozku a přispěl k rozvoji neurověd. V poslední době se zpomalil vývoj kvalitativně nových psychofarmak. Perspektivní oblastí jsou biologické metody léčby drogových závislostí a kombinace farmakoterapie s nově zaváděnými fyzikálními metodami typu repetitivní transkraniální magnetické...

Aktualizované klinické a teoretické aspekty podávání antipsychotik

Clinical and theoretical aspects of antipsychotic drugs

Miloslav Kopeček

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):18-29  

Antipsychotika jsou léčiva, která se užívají především v léčbě schizofrenie, psychóz, agresivity a neklidu. Některá antipsychotika druhé generace potvrdila svoji účinnost v udržovací i akutní léčbě manické a depresivní fáze bipolární afektivní poruchy, v monoterapii unipolární deprese či jako augmentační strategie k léčbě antidepresivy u pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami. Při použití antipsychotik u seniorů musíme zvažovat efektivitu a rizika léčby antipsychotiky.

Antidepresiva - od teorie ke klinické praxi

Antidepressants - from theory to clinical use

Michaela Fujáková, Miloslav Kopeček

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):29-37  

Antidepresiva byla uvedena na trh před 60 lety. Léčebné indikace zpočátku zahrnovaly pouze depresivní poruchu, jejich potenciál je však mnohem širší. Díky rozvoji biochemických a molekulárních metod se v poslední době daří rozpoznat nové mechanizmy účinku, stejně jako se přiblížit k etiologii psychopatologických procesů. Kromě teoretických poznatků se článek věnuje klinickému použití antidepresiv, možným nežádoucím účinkům, interakcím, jakož i podáváním antidepresiv u specifických populací.

Inkretinová léčba a riziko akutní pankreatitidy

Incretin-based therapy and the risk of acute pancreatitis

Ondřej Krystyník, Jaromíra Gajdová

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):39-42  

Inkretinová léčba pomáhá k dosažení léčebných cílů u pacientů s diabetem mellitem 2. typu. Gliptiny a agonisté GLP-1 receptorů představují dva odlišné koncepty, jejichž účinek je založen na účinku inkretinových hormonů, především GLP-1 (glucagon-like peptide-1). Obě lékové skupiny snižují hodnoty glykovaného hemoglobinu, lačné i postprandiální glykémie. Gliptiny mají neutrální vliv na tělesnou hmotnost, agonisté GLP-1 receptorů dokonce hmotnost snižují. Oběma skupinám je společné nízké riziko hypoglykemických epizod v průběhu léčby. V současné se diskutuje o možném riziku vzniku akutního nebo chronického zánětu slinivky břišní v průběhu inkretinové...

Aktuální léčba perorálními antidiabetiky

Current oral antidiabetic therapy

Zuzana Vlasáková, Terezie Pelikánová

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):43-48  

K zasáhnutí různých patologických defektů, vyskytujících se u DM2, vzniká potřeba kombinované léčby perorálními antidiabetiky. Vývoj nových léků, které ovlivňují inzulinovou sekreci, progresivní selhávání funkce beta buněk, dysfunkci alfa buněk i nadprodukci glukózy játry, je proto dalším cílem v léčbě diabetu. Jen včasná a adekvátní kombinovaná léčba může u DM2 dlouhodobě zajistit dobrou kompenzaci a pokles diabetických i kardiovaskulárních komplikací.

Studie MOTUDI - ovlivnění hmotnosti inzulinovou léčbou u nemocných s DM2 v ČR Jindřiška Perušičová a studijní skupina

The MOTUDI study - influencing weight with insulin therapy in type 2 diabetes patients in the Czech Republic

Jindřiška Perušičová a studijní skupina

Klin Farmakol Farm. 2012;26(1):50-54  

Inzulin je stále považován za nejefektivnější léčbu nemocných s DM2, ale také přetrvává obava ze zvyšování hmotnosti v souvislosti s inzulinovou léčbou. V našem retrospektivním sledování 189 nemocných (105 žen a 84 mužů) s DM2, kterým byla zahájena inzulinová léčba pro neuspokojivou kompenzaci diabetu, jsme sledovaly vývoj jejich hmotnosti a glykovaného hemoglobinu v prvních letech po změně léčby na inzulin. Průměrný věk při odhalení diabetu byl v našem souboru 50,7 roku a průměrná doba mezi manifestací cukrovky a zahájením inzulinové léčby byla 9,7 let. Nemocní zvýšili svoji hmotnost z 85,53 kg při zahájení inzulinové léčby na 88,90 po 4 letech,...