Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):150-154 | DOI: 10.36290/far.2025.057
Betablokátory tvoří tradiční skupinu antihypertenzivních léčiv, jejichž postavení v léčbě arteriální hypertenze prošlo v posledních dekádách významným vývojem. Ačkoliv již nejsou doporučovány jako léky první volby u nekomplikované hypertenze, zůstávají zásadní volbou v určitých klinických situacích - zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, po infarktu myokardu, při srdečním selhání, tachyarytmiích nebo u mladých pacientů se zvýšenou sympatikotonií. Cílem tohoto přehledu je shrnout mechanismus účinku betablokátorů, posoudit dostupné klinické důkazy o jejich účinnosti, porovnat je s jinými antihypertenzivy a představit jejich aktuální roli v souladu s nejnovějšími doporučeními ESH 2023, ESC 2024 a ČSH 2022.
Beta-blockers represent a traditional class of antihypertensive drugs, whose role in the treatment of arterial hypertension has evolved significantly over recent decades. While they are no longer recommended as first-line therapy for uncomplicated hypertension, they remain a key treatment option in certain clinical scenarios - particularly in patients with concomitant ischemic heart disease, a history of myocardial infarction, heart failure, tachyarrhythmias, or increased sympathetic activity in younger individuals. This review aims to summarize the mechanism of action of beta-blockers, evaluate available clinical evidence of their efficacy, compare them to other antihypertensives, and present their current role in accordance with the latest ESH 2023, ESC 2024, and Czech Hypertension Society 2022 guidelines.
Přijato: 23. říjen 2025; Zveřejněno: 30. říjen 2025 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...