Betablokátory v kardiologii editorial

Jiří Vítovec

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):133  

Retrospektívna analýza krvácavých príhod a extrémnych INR v populácii zosnulých pacientov

Adverse effects of oral anticoagulant therapy in hospitalized patients

Orsolya Hrubá, Lucia Žigová, Peter Jackuliak, Juraj Payer, Ján Kyselovič, Andrea Gažová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):134-140 | DOI: 10.36290/far.2025.054  

Cieľ štúdie: Retrospektívne vyhodnotiť výskyt nežiaducich účinkov perorálnej anti­koagulačnej liečby (warfarín vs. priame perorálne antikoagulanciá – DOAK) u hospitalizovaných pacientov, ktorí zomreli počas hospitalizácie na vybranom klinickom pracovisku s dôrazom na analýzu hodnôt INR, podania antidota a charakter klinických komplikácií. Metódy: V rokoch 2010 – 2022 bolo na V. internej klinike LF UK a UNB v Bratislave zaznamenaných celkovo 46 521 hospitalizácií, medzi nimi bolo 5 380 takých, ktoré skončili úmrtím pacienta. Z nich sme vybrali 461 pacientov, u ktorých sme identifikovali v liekovej anamnéze farmakoterapiu perorálnymi...

Betablokátory u akutního koronárního syndromu: současné důkazy a klinické implikace

Beta-blockers in acute coronary syndrome: current evidence and clinical implications

Anna Chaloupka

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):141-144 | DOI: 10.36290/far.2025.055  

Betablokátory (BB) jsou dlouhodobě základním kamenem léčby akutního koronárního syndromu (AKS). S rozvojem reperfuzní terapie a moderní farmakoterapie se však role betablokátorů, zejména u pacientů s normální ejekční frakcí levé komory (LVEF), stává předmětem odborné diskuze. Tento přehled shrnuje základní vlastnosti a roli betablokátorů v léčbě akutního koronárního syndromu, aktuální doporučené postupy a klíčové randomizované studie a nabízí pragmatický rámec pro současnou indikaci a délku terapie betablokátory napříč spektrem AKS.

Betablokátory v léčbě chronické ischemické choroby srdeční

Beta-blockers in the treatment of chronic coronary artery disease

Martin Ambroz, Ondřej Ludka

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):145-149 | DOI: 10.36290/far.2025.056  

Betablokátory (BB) představují jednu z klíčových skupin léčiv v terapii chronické ischemické choroby srdeční. Farmakologická léčba BB zahrnuje léčbu ovlivňující symptomy a terapii zlepšující prognózu nemocných u určitých skupin pacientů. Benefit BB je prokázán u pacientů se sníženou ejekční frakcí levé komory (EFLK), v případě nemocných s EFLK > 40 % však chybí jednoznačná data z randomizovaných klinických studií. Efekt BB u této skupiny pacientů zhodnotily recentní studie REDUCE-AMI a ABYSS, jejichž výsledky jsou však poměrně protichůdné. Chronická ischemická choroba srdeční je heterogenní onemocnění, které vyžaduje individualizovaný přístup k...

Betablokátory v léčbě arteriální hypertenze

Beta-blockers in the treatment of arterial hypertension

Karel Lábr, Monika Špinarová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):150-154 | DOI: 10.36290/far.2025.057  

Betablokátory tvoří tradiční skupinu antihypertenzivních léčiv, jejichž postavení v léčbě arteriální hypertenze prošlo v posledních dekádách významným vývojem. Ačkoliv již nejsou doporučovány jako léky první volby u nekomplikované hypertenze, zůstávají zásadní volbou v určitých klinických situacích - zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, po infarktu myokardu, při srdečním selhání, tachyarytmiích nebo u mladých pacientů se zvýšenou sympatikotonií. Cílem tohoto přehledu je shrnout mechanismus účinku betablokátorů, posoudit dostupné klinické důkazy o jejich účinnosti, porovnat je s jinými antihypertenzivy a představit jejich aktuální roli...

Betablokátory v léčbě poruch srdečního rytmu

Betablockers in the treatment of heart rhythm disorders

Dominik Broniš, Irena Andršová, Tomáš Novotný

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):155-159 | DOI: 10.36290/far.2025.058  

Betablokátory představují důležitou součást léčby srdečních arytmií díky své schopnosti tlumit účinky sympatoadrenálního systému, a tím stabilizovat srdeční rytmus. Uplatňují se v léčbě supraventrikulárních arytmií, především při kontrole srdeční frekvence u fibrilace síní, a rovněž snižují riziko komorových arytmií a náhlé srdeční smrti, zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční či srdečním selháním. Díky své dlouhodobé ověřené účinnosti, dobré snášenlivosti a příznivému vlivu na přežití si betablokátory udržují své pevné místo v klinické praxi. Vývoj v oblasti personalizované medicíny a genetického profilování pacientů navíc otevírá cestu...

Betablokátory v léčbě srdečního selhání

Beta-blockers in the treatment of heart failure

Monika Špinarová, Karel Lábr

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):160-164 | DOI: 10.36290/far.2025.059  

Srdeční selhání je časté onemocnění se závažnou prognózou. Léčba je vždy komplexní a zahrnuje farmakologické i nefarmakologické postupy.  Betablokátory (BB) jsou jedním ze základních pilířů léčby chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí (HFrEF). V doporučených postupech jsou v této indikaci uvedeny bisoprolol, carvedilol, metoprolol sukcinát a nebivolol. Léčba betablokátory se zahajuje u stabilních, euvolemických pacientů, a to obvykle nízkou dávkou s postupnou uptitrací. Jediný důvod pro nepodávání betablokátorů u těchto pacientů jsou kontraindikace. U srdečního selhání s mírně sníženou ejekční frakcí (HFmrEF) mohou být BB zváženy...

Léčba polymorbidních pacientů s roztroušenou sklerózou

Treatment of multimorbid patients with multiple sclerosis

Martina Petrášová, Jan Kočica

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):165-170 | DOI: 10.36290/far.2025.060  

Přehled shrnuje praktické zásady léčby polymorbidních pacientů s roztroušenou sklerózou. Komorbidity jsou časté a zásadně ovlivňují diagnostiku, prognózu i volbu chronické léčby (DMT); radiografickou aktivitu u vaskulárních komorbidit je proto nutné interpretovat v kontextu dalších biomarkerů. U vysoce aktivních forem má své místo časná vysoce účinná terapie (např. anti-CD20 protilátky, kladribin či natalizumab), vždy s důslednou farmakovigilancí. Překryvné diagnózy lze bezpečně adresovat paralelně na komorbiditu cílenou léčbou (např. anti-CGRP u migrény), zatímco některým monoklonálním protilátkám je vhodné se u roztroušené sklerózy vyhnout (např....

Nitazeny a další superagonisté opioidních receptorů

Nitazenes and other opioid receptor superagonists

Jitka Rychlíčková, Ema Kunová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):171-173 | DOI: 10.36290/far.2025.061  

Nitazeny a spirochlorfin jsou syntetické opioidy, o nichž se hovoří v posledních několika letech v kontextu nezáměrných předávkování s nefatálními i fatálními důsledky. Jedná se o silné agonisty především µ-opioidních receptorů, potencí odpovídajících fentanylu. Diagnostiku předávkování komplikuje nemožnost je detekovat standardními screeningovými testy na opioidy. Zkušenosti s terapií intoxikace nitazeny a spirochlorfinem jsou omezené. Cílem sdělení je upozornit na existenci těchto látek, shrnout známé informace o jejich farmakologii a zdůraznit potenciálně problematická místa v diagnostice a léčbě intoxikace.

Účinnost a bezpečnost fezolinetantu v léčbě středně těžkých až silných vazomotorických symptomů u žen, u kterých se hormonální terapie nepovažuje za vhodnou

Efficacy and safety of fezolinetant in the treatment of moderate to severe vasomotor symptoms in women for whom hormone therapy is considered inappropriate

Marek Lapka

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):174-180 | DOI: 10.36290/far.2025.062  

Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie DAYLIGHT (fáze 3b) hodnotila účinnost a bezpečnost fezolinetantu, antagonisty NK3 receptoru, u žen se středně silnými až silnými vazomotorickými příznaky (VMS) v souvislosti s menopauzou, které nebyly vhodné pro hormonální substituční terapii (HRT). Celkem 453 žen ve věku 40-65 let bylo randomizováno k podávání fezolinetantu 45 mg denně nebo placeba po dobu 24 týdnů. Fezolinetant významně snížil frekvenci i závažnost VMS, zlepšil kvalitu spánku a kvalitu života. Účinek nastupoval rychle a přetrvával po celé sledované období. Bezpečnostní profil byl příznivý a srovnatelný s placebem; mírně...

Farmakokinetické interakce klozapinu a olanzapinu: kazuistiky lékových změn při inhibici CYP1A2

Pharmacokinetic interactions of clozapine and olanzapine: case studies of drug modifications due to CYP1A2 inhibition

Kateřina Skopalová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):181-184 | DOI: 10.36290/far.2025.063  

Antipsychotika MARTA jsou základními léčivy v terapii psychických poruch, avšak jejich účinnost a bezpečnost mohou být ovlivněny lékovými interakcemi. Tento článek se zaměřuje na interakce antipsychotik s antibiotiky, především prostřednictvím inhibice cytochromu P450 1A2 (CYP 1A2), což může vést ke změnám hladin léčiv mimo terapeutické rozmezí. Prezentovány jsou vybrané 2 kazuistiky z klinické praxe na lůžkovém oddělení psychiatrické nemocnice, které ilustrují důsledky těchto interakcí a možnosti jejich řešení. Důraz je kladen na problematiku lékové interakce klozapin-ciprofloxacin a nutnost terapeutického monitorování léčiv (TDM), popřípadě v kombinaci...