Rethinking Clinical Research – towards more inclusive, innovative, and sustainable patient-centered clinical trials developed in partnership with patientsSlovo úvodem

Christine Kubiak, PharmD, PhD, EMBA

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):76  

Volně dostupné přípravky, SARMs a doplňky stravy jako skrytá příčina mužského hypogonadismu a subfertility: klinický přehled a praktický managementPřehledové články

Over-the-counter products, SARMs and dietary supplements as hidden causes of male hypogonadism and subfertility: a clinical overview and practical management

Marek Broul, Aneta Hujová, Kateřina Langmaierová

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):134-138 | DOI: 10.36290/far.2026.004  

Cíl: Shrnout klinicky relevantní expozice volně dostupným přípravkům (OTC) a doplňkům stravy, které mohou vést k sekundárnímu hypogonadismu a poruše fertility u mužů, a nabídnout praktický diagnosticko-terapeutický postup pro českou praxi. Metody: Narativní přehled s cílenou rešerší databází MEDLINE/PubMed, Embase a Cochrane Library (2000–2025). Použitá klíčová slova zahrnovala zejména: selective androgen receptor modulator, SARM, ostarine, enobosarm, LGD-4033/ligandrol, testosterone booster, post-cycle therapy, clomiphene, tamoxifen, aromatase inhibitor, ketoconazole, ibuprofen, hypogonadism, spermatogenesis. Dále byly zahrnuty regulatorní...

Postavení glukokortikoidů v endokrinologiiPřehledové články

The role of glucocorticoids in endocrinology

Pavel Cee, Jan Drugda, Filip Gabalec

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):129-133 | DOI: 10.36290/far.2026.007  

Glukokortikoidy představují zásadní skupinu hormonů, které mají klíčovou roli v regulaci metabolismu, imunitní odpovědi a adaptaci organismu na stres. Jejich široké využití v medicíně je podmíněno výraznými protizánětlivými a imunosupresivními účinky, avšak dlouhodobá terapie je spojena s rizikem závažných nežádoucích účinků. Článek se zaměřuje na problematiku hyperkortizolismu, a to jak v podobě endogenního Cushingova syndromu, tak častější exogenní formy spojené s dlouhodobým podáváním glukokortikoidů. Diskutovány jsou klinické projevy, diagnostické postupy i současné terapeutické možnosti zahrnující chirurgickou, farmakologickou a radioterapeutickou...

Specifika podávání kortikosteroidů u pacientů s onemocněním centrálního nervového systému se zaměřením na neurointenzivní péčiPřehledové články

Specifics of corticosteroid administration in patients with central nervous system diseases with a focus on neurointensive care

Lucie Sauerová

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):124-128 | DOI: 10.36290/far.2026.008  

Kortikosteroidy hrají klíčovou roli v rámci terapie onkologických, infekčních i autoimunitních onemocnění centrální nervové soustavy. Redukují zánětlivé procesy, jsou používány zejména ke zmírnění edému mozku a intrakraniálního tlaku, čímž významně zlepšují kvalitu života pacientů. V rámci funkčního deficitu hypofýzy či hypothalamu se podávají také jako substituční léčba. Podávání není indikováno plošně u všech pacientů. Před nasazením by se měl zhodnotit risk/benefit, tedy závažnost klinických projevů onemocnění a riziko nežádoucích účinků, u infekčních onemocnění také původce. Článek je zaměřen na podávání kortikosteroidů v neurointenzivní péči a...

Inhibitory protonové pumpy: racionální preskripce a dlouhodobá bezpečnost u dětíPřehledové články

Proton pump inhibitors: rational prescribing and long-term safety in children

Jana Tomanová, Petra Rozsívalová, Rita Halašová, Josef Malý, Jan Melek

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):116-123 | DOI: 10.36290/far.2026.009  

Inhibitory protonové pumpy (PPI) patří mezi nejčastěji předepisovaná léčiva v pediatrii, přičemž jejich preskripce v posledních letech výrazně narůstá. Ačkoliv jsou účinné v indikacích, jako je onemocnění z gastroezofageálního refluxu, peptické vředy či eozinofilní ezofagitida, přetrvávají obavy ohledně jejich bezpečnosti, dávkování a častého off-label užití, zejména u kojenců a novorozenců. Tento článek poskytuje komplexní přehled farmakologických vlastností PPI v dětské populaci se zaměřením na specifika farmakokinetiky a farmakodynamiky v různých věkových skupinách. Zohledňuje vliv genetického polymorfismu CYP2C19 na metabolismus a klinickou...

Patient and Public Involvement v klinickém výzkumu: od regulatorních požadavků k partnerské spolupráci s pacientyHlavní téma

Patient and Public Involvement in clinical research: from regulatory requirements to partnerships with patients

Hana Blahynková, Lenka Součková, Adriána Papiež

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):112-115 | DOI: 10.36290/far.2026.025  

Klinický výzkum se v posledních letech stále více orientuje na systematické zapojení pacientů a veřejnosti (Patient and Public Involvement, PPI), přičemž pacient již není vnímán pouze jako účastník studie, ale také jako aktivní partner podílející se na plánování výzkumu. Tento přístup zvyšuje relevanci výzkumných otázek, zlepšuje proveditelnost studií i využitelnost jejich výsledků v klinické praxi. Principy zapojení pacientů jsou reflektovány v moderních metodologických a regulatorních rámcích, včetně zásad International Council for Harmonisation of Technical Requirements for Pharmaceuticals for Human Use Good Clinical Practice (ICH GCP R3), Quality...

Environmental sustainability in clinical researchHlavní téma

Environmentální udržitelnost v klinickém výzkumu

Michaela Beníšková, Jitka Rychlíčková

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):108-111 | DOI: 10.36290/far.2026.021  

Greenhouse gases have a significant impact on the global climate. The healthcare sector is one of the main sources of CO₂ emissions. Globally, it represents the fifth largest source. Clinical research is an integral part of this sector; it drives innovation, but also places an additional burden on the environment. Therefore, efforts to minimize the carbon footprint are also permeating the methodology and design of clinical trials as well as clinical research in general.  Digitization and decentralization of clinical trials can help to reduce the environmental burden. However, these benefits remain largely hypothetical now due to limited supporting...

Inkluzivita v klinických hodnoceních: bariéry a možnosti jejich překonáváníHlavní téma

Inclusivity in clinical trials: barriers and their potentional solutions

Hana Kocourková, Jitka Rychlíčková

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):102-107 | DOI: 10.36290/far.2026.022  

Inkluzivita v klinickém výzkumu je důležitým předpokladem pro získání relevantních výsledků, které lze uplatnit v běžné klinické praxi. Do klinického výzkumu by tak měli být zařazováni účastníci dobře reprezentující cílovou populaci v mnoha jejích charakteristikách. Některé skupiny pacientů však zůstávají ve studiích dlouhodobě nedostatečně zastoupeny. Mezi tyto tzv. opomíjené skupiny často patří starší osoby, příslušníci etnických menšin, pacienti s více komorbiditami nebo osoby v socioekonomicky znevýhodněné situaci. Jejich omezená účast může být podmíněna metodologickými a organizačními bariérami danými designem klinické studie. Přehledový článek...

Inovativní designy klinických studiíHlavní téma

Innovative clinical trial designs

Adriána Papiež, Lenka Součková, Jitka Rychlíčková

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):97-101 | DOI: 10.36290/far.2026.024  

Inovativní designy klinických studií představují významný posun v metodologii klinického výzkumu, který reflektuje rostoucí komplexitu onemocnění, rozvoj personalizované medicíny a nástup léčivých přípravků pro moderní terapii. Vedle tradičních randomizovaných kontrolovaných studií se stále častěji uplatňují adaptivní designy, master protokoly či jednoramenné studie, které umožňují flexibilnější a cílenější hodnocení terapeutických intervencí. Tyto přístupy mohou zrychlit identifikaci účinných terapií a efektivněji využívat dostupné zdroje, současně však přinášejí metodologické a organizační výzvy, zejména v oblasti statistického plánování, kontroly...

Klinická hodnocení léčiv: tradiční koncept fází a jeho proměna v moderním klinickém výzkumuHlavní téma

Clinical trials: The evolution of the traditional phase-based approach in contemporary clinical research

Lenka Součková, Veronika Kunešová, Adriána Papiež, Hana Blahynková

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):92-96 | DOI: 10.36290/far.2026.017  

Klinická hodnocení představují klíčovou součást vývoje léčivých přípravků a základní zdroj evidence pro medicínu založenou na důkazech. Tradičně je klinický vývoj léčiv popisován prostřednictvím čtyř po sobě následujících fází klinických hodnocení (I-IV), které odrážejí postupné ověřování bezpečnosti, dávkování, účinnosti a následné poregistrační sledování léčiva po jeho uvedení na trh. Tento model dlouhodobě slouží jako regulační i didaktický rámec klinického výzkumu. V posledních desetiletích však klinický vývoj léčiv prochází významnou proměnou. V praxi se stále častěji využívají podfáze klinických studií (např. Ia, Ib, IIa, IIb) nebo kombinované...

Luna - softwarový nástroj pro přenos dat z příjmové zprávy do ordinačního listuPůvodní práce

Luna - a software tool for data transfer from admission note to medication chart

Marek Pecha

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):87-91 | DOI: 10.36290/far.2026.019  

Příjmová zpráva je základním dokumentem, který lékař tvoří při přijetí každého pacienta k hospitalizaci. Ručně přepisovat údaje z příjmové zprávy do ordinačního listu (tzv. teplotky) je časově náročné a představuje zdroj potenciálních chyb. Medikační pochybení (lékové chyby) patří k nejčastějším nežádoucím událostem v nemocniční péči a významná část z nich vzniká právě při předepisování a přepisování léčiv, včetně neúplných či nečitelných ordinací. Autor představuje softwarový nástroj Luna, který automatizovaně přenáší klíčové informace z příjmové zprávy do šablony ordinačního listu. Nástroj pracuje s textem příjmové zprávy a z něj extrahuje diagnózy,...

Potenciálne nevhodné liečivá u pacientov s chronickou ischemickou chorobou srdcaPůvodní práce

Potentially inappropriate drugs in patients with chronic ischemic heart disease

Mária Kolesárová, Martina Dobrovičová, Dalibor Kolesár

Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):77-86 | DOI: 10.36290/far.2026.003  

V dôsledku starnutia populácie narastá miera polymorbidity a s ňou súvisiaca polyfarmácia a polypragmázia. Zvyšuje sa riziko rozvoja liekových interakcií, nežiaducich účinkov a pravdepodobnosti nevhodného užívania liekov v seniorskej populácii. Cieľom retrospektívnej štúdie bola analýza liekovej anamnézy u starších dospelých pacientov s chronickou ischemickou chorobou srdca (ICHS) a identifikácia potenciálne nevhodných liečiv (PIM). Údaje boli zhromažďované za obdobie jedného mesiaca z preskripčných záznamov pacientov, ktorí boli inštitucionalizovaní v domove sociál­nych služieb. PIM boli identifikované podľa aktuálnych Beersových kritérií (2023).  Súbor...

Slovo editoraSlovo úvodem

MUDr. Irena Krčmová, CSc.

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):04  

Milé kolegyně a kolegové, v tomto čísle se zaměřujeme na klíčová témata, se kterými se setkáváme při každodenní péči o pacienty s alergickými a astmatickými onemocněními. Články na sebe záměrně navazují: od zdánlivě „banální“ alergické rýmy, přes kauzální alergenovou imunoterapii, cílenou biologickou léčbu těžkého astmatu až po život ohrožující anafylaxi a použití adrenalinových autoaplikátorů...

Komentář k článku: Linezolid a terapeutické monitorování: Nastal čas pro rutinní TDM?Komentář

Martin Róbert Grác, Pavel Suk, Jitka Rychlíčková

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):70-71  

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):218-222. doi: 10.36290/far.2025.075.  Se zájmem jsme si přečetli článek PharmDr. Ireny Murínové, Ph.D., s názvem „Linezolid a terapeutické monitorování: Nastal čas pro rutinní TDM?“ publikovaný v časopise Klinická farmakologie a farmacie a rádi bychom k němu doplnili několik z našeho pohledu důležitých poznatků...

Intoxikace methadonem u dítěteKazuistiky

Methadone poisoning in a child

Alice Nogolová, Markéta Ručková, Petra Matalová

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):67-69 | DOI: 10.36290/far.2026.005  

Intoxikace a náhodné požití toxické látky je u dětí, zvláště v mladším věku, častou příčinou hospitalizace. Obvykle za požitím stojí nevhodné skladování toxické látky a její snadná dostupnost pro dítě. Nejčastější příčinou otrav je požití léčiv, chemických látek, drog, včetně alkoholu a přírodních látek. Popisujeme intoxikaci 4letého chlapce po náhodném požití methadonu užívaného otčímem k substituční léčbě opiátové závislosti a následnou léčbu antidotem naloxonem. Tento typ otravy je v dětském věku sice raritní, ale může probíhat závažně až letálně. Zásadní je rychlá a adekvátně zvolená terapie - podání antidota opiátů naloxonu.

Cílená léčba psoriatické artritidyPřehledové články

Targeted treatment of psoriatic arthritis

Leona Procházková

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):61-66 | DOI: 10.36290/far.2025.067  

Psoriatická artritida je chronické imunitně zprostředkované zánětlivé onemocnění ze skupiny spondyloartritid. Onemocnění je charakterizováno postižením kloubů, entezí nebo axiálního skeletu u pacientů s psoriázou. Kloubní projevy většinou následují až po rozvoji kožní psoriázy, u menší části pacientů tomu může být i opačně. Fenotyp psoriatické artritidy má mnoho podob, odrážející kombinaci konkrétního muskuloskeletálního projevu a různých forem i tíže kožní psoriázy a také přítomnost mimokloubních projevů nemoci. Různé projevy onemocnění a zejména jejich kombinace a také vývoj v čase činí někdy terapeutické rozhodování obtížným. Terapie onemocnění...

Mikrobiom a farmakoterapie: od mechanismů k důsledkůmPřehledové články

The microbiome and pharmacotherapy: from mechanisms to consequences

Lenka Jourová, Eva Anzenbacherová, Pavel Anzenbacher

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):56-60 | DOI: 10.36290/far.2026.001  

Střevní mikrobiom se významně podílí na regulaci fyziologických procesů a v některých případech ovlivňuje i výsledek farmakoterapie - od variability účinnosti běžně užívaných léčiv až po moderní imunoterapie. Interakce mezi mikrobiálními metabolity, jaterními enzymy a imunitním systémem mohou rozhodnout o úspěchu či selhání léčby. Pochopení těchto mechanismů otevírá cestu k novým přístupům, které mohou zvýšit účinnost léčiv, snížit riziko nežádoucích účinků a přiblížit personalizovanou medicínu klinické praxi. Tento článek přináší stručný přehled současných poznatků o vztahu mezi mikrobiomem a metabolismem léčiv a naznačuje jejich možné terapeutické využití.

Interval QT, etiopatogeneze arytmie "torsade de pointes" a riziková farmakoterapiePřehledové články

QT interval, etiopathogenesis of "torsade de pointes", and risk pharmacotherapy

Přemysl Mladěnka, Josef Kautzner

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):47-55 | DOI: 10.36290/far.2026.002  

Elektrokardiografický interval QT odráží délku depolarizace a repolarizace srdečních komor. Jeho prodloužení nastává nejčastěji následkem zpomalení pozdní repolarizace. Rozeznáváme vrozené formy s prevalencí cca 1 : 2 000 obyvatel, které jsou způsobeny mutací genů kódujících komponenty draslíkových nebo sodíkových kanálů, a formy získané, které vznikají nejčastěji po podání určitých léčiv, a to buď přímým zablokováním draslíkového Kv11.1 (hERG) kanálu nebo interferencí s jeho maturací. Prodloužení intervalu QT je klíčovým rizikovým faktorem pro vznik polymorfní komorové arytmie torsade de pointes (TdP), která může přejít ve fibrilaci...

Léčiva ze skupiny ARTA a jejich interakce s perorálními antikoagulanciiPřehledové články

Interactions between ARTA drugs and orally administered anticoagulants

Kryštof Dobečka, Anna Králová

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):41-46 | DOI: 10.36290/far.2025.068  

Mezi léčiva ze skupiny ARTA řadíme enzalutamid, apalutamid, darolutamid a abirateron. Jedná se o antiandrogenní léčiva využívaná při léčbě karcinomu prostaty. Tato léčiva mohou indukovat či inhibovat biotransformační enzymy a transportéry, a tím ovlivňovat plazmatické koncentrace, a tedy i účinek současně užívaných léčiv. Tento článek se zaměřuje na interakce ARTA a perorálně užívaných antikoagulancií - apixabanu, rivaroxabanu, edoxabanu, dabigatranu a warfarinu. V textu je diskutován mechanismus interakcí mezi jednotlivými zástupci a dále je shrnut současný stav poznání z hlediska možností pro optimalizaci farmakoterapie při společném užívání kombinace...

Injekční a neinjekční adrenalinové aplikátory - jejich užití v praxiHlavní téma

Injectable and non-injectable adrenaline applicators - their use in practice

Irena Krčmová, Jakub Novosad

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):34-40 | DOI: 10.36290/far.2026.012  

Anafylaxe je akutní, potenciálně život ohrožující systémová reakce, která postihuje kůži, dýchací cesty, oběh a/nebo trávicí trakt souběžně či postupně, ale s rozvojem v krátkém časovém období (do 1 hodiny od nástupu prvních příznaků). Nejtěžší formou anafylaxe je anafylaktický šok. Z hlediska patofyziologického se může jednat o imunologickou reakci, zprostředkovanou protilátkami typu IgE či jinými imunologickými mechanismy a následným masivním uvolněním biologicky aktivních mediátorů z mastocytů a bazofilů. Mastocyty/bazofily mohou být taktéž degranulovány neimunologicky, cestou přímé aktivace receptorů. Včasně podaný adrenalin je lékem první volby...

Biologická léčba astmatu na konci první čtvrtiny 21. stoletíHlavní téma

Biological treatment of asthma at the end of the first quarter of the 21^st century

Jakub Novosad, Irena Krčmová

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):25-33 | DOI: 10.36290/far.2026.010  

Bronchiální astma postihuje celosvětově více než 339 milionů lidí, přičemž tradiční léčba dosahuje maximálního úspěchu jen u cca 50-60 % pacientů. Od přelomu 21. století pozorujeme revoluci v astmatologii, spočívající v zavedení precizované medicíny zaměřené jednak na identifikaci patogeneticky kauzálních molekulárních endotypů choroby (type 2-high a type 2-low) pomocí biomarkerů (eozinofily, FeNO, IgE), a dále zavedení cílené biologické léčby monoklonálními protilátkami: omalizumab (anti-IgE), mepolizumab, depemokimab (anti-IL-5), benralizumab (anti-IL-5R), dupilumab (anti-IL-4R) a tezepelumab (anti-TSLP). Biologická léčba těžkého refrakterního astmatu...

Alergenová imunoterapie inhalačních alergiíHlavní téma

Allergen immunotherapy for respiratory allergies

Jiří Nevrlka

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):19-24 | DOI: 10.36290/far.2026.011  

Specifická alergenová imunoterapie je jedinou kauzální a chorobu modifikující metodou léčby respiračních alergií. Představuje personalizovaný přístup k pacientovi, který může vést k navození dlouhodobé imunotolerance vůči příčinným alergenům. Může tak snížit nebo zcela eliminovat příznaky alergické rýmy, případně i alergického astmatu, zmenšit spotřebu farmakoterapie, zlepšit kvalitu života pacientů a v neposlední řadě jej ochránit před progresí alergického onemocnění. Článek se zabývá mechanismem účinku a efektivitou alergenové imunoterapie v léčbě onemocnění s vazbou na inhalační alergeny a také indikací a dostupnými terapeutickými možnostmi v podmínkách...

Alergická rýma z pohledu alergologaHlavní téma

Allergic rhinitis - allergist's point of view

Ester Seberová

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):13-18 | DOI: 10.36290/far.2026.013  

Alergická rýma je chronické onemocnění nosní sliznice vznikající na podkladě IgE přecitlivělosti, které negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů i jejich pracovní produktivitu a může vést k závažným komplikacím, především rozvoji astmatu. Komplexní léčba zahrnuje farmakoterapii (nazální steroidy, orální a topická antihistaminika, antileukotrieny, nosní a orální vazokonstriktory a výplachy nosu) a v indikovaných případech také alergenovou imunoterapii. Pro zlepšení situace v péči o pacienty je důležitá spolupráce pacientů, lékařů všech zúčastněných oborů a farmaceutů s vy­užitím moderních informačních technologií.

Významné postavenie gliflozínov v terapii diabetes mellitus 2. typuPůvodní práce

The significant role of gliflozins in the treatment of type 2 diabetes mellitus

Mária Kolesárová, Michaela Bučková, Dana Marcinčáková, Zuzana Mačeková, Peter Takáč

Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):5-12 | DOI: 10.36290/far.2025.072  

Diabetes mellitus 2. typu (DM2) predstavuje chronický progredujúci syndróm vedúci k poškodeniu väčšiny tkanív organizmu. Cieľom retrospektívnej štúdie bolo analyzovať výsledný efekt kombinovanej farmakoterapie DM2 po pridaní gliflozínov do farmakoterapie. Súbor tvorilo 30 pacientov s kombinovanou farmakoterapiou DM2 s priemerným vekom 65 ± 8,71 rokov. Sledovanými parametrami boli glykémia, glykovaný hemoglobín (HbA1c), index telesnej hmotnosti (BMI), krvný tlak (TK), LDL-cholesterol, HDL-cholesterol a triacylglyceridy (TAG). Zaradení pacienti mali ako súčasť kombinovanej farmakoterapie indikované inhibítory sodíkovo-glukózového kotransportéra...

Výběr vhodného močového spasmolytika u geriatrické pacientkyKazuistiky

Selection of an appropriate urinary spasmolytic in a geriatric patient

Lada Feřtová, Barbora Brezinová, Jaroslava Červeňová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):245-248 | DOI: 10.36290/far.2025.064  

Výběr vhodného léčiva pro geriatrického pacienta je náročný proces, který vyžaduje pečlivé zvážení několika faktorů, jako např. přítomnost dalších léčiv ve farmakologické anamnéze pacienta, změny ve farmakokinetice a farmakodynamice provázející stárnutí organismu, funkční stav pacienta a jeho další komorbidity. Pozornost si zaslouží i samotný lékový režim (včetně lékových forem), kde bychom měli dbát na maximální podporu adherence pacienta k farmakoterapii. V prezentované kazuistice bude diskutován individuální přístup při výběru močového spasmolytika u multimorbidní geriatrické pacientky. Porovnány budou jednotlivé skupiny léčiv, ale i jejich zástupci.

Dapagliflozin v léčbě IgA nefropatie u pediatrického pacientaKazuistiky

Dapagliflozin in the treatment of IgA nephropathy in a paediatric patient

Markéta Ručková, Petra Matalová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):241-244 | DOI: 10.36290/far.2025.043  

IgA nefropatie je nejčastější primární chronická glomerulonefritida u dětí i dospělých. Projevuje se hematurií a proteinurií. Vzhledem k tomu, že u zhruba poloviny pacientů dospěje po 20 letech k selhání ledvin, je prognóza závažná. U dospělých se v posledních letech objevují nové léčebné možnosti - SGLT2 inhibitory, antagonisté endotelinových receptorů a budesonid s cíleným uvolňováním v terminálním ileu. Tyto léky zatím nejsou schváleny k použití u dětí s IgA nefropatií, ale SGLT inhibitory jsou schváleny u dětí s diabetem mellitem 2. typu (T2DM) nad 10 let. Popisujeme případ chlapce s IgA nefropatií a nedostatečnou léčebnou odpovědí na kortikoidy,...

Vazoaktivní léky v léčbě erektilní dysfunkce: současné konceptyPřehledové články

Vasoactive drugs in the treatment of erectile dysfunction: current concepts

Markéta Rafajová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):236-240 | DOI: 10.36290/far.2025.051  

Erektilní dysfunkce je velmi častým zdravotním problémem, který významně ovlivňuje kvalitu života mužů. Farmakoterapie představuje klíčový pilíř léčby erektilní dysfunkce, přičemž vazoaktivní léky, zejména inhibitory fosfodiesterázy typu 5 a prostaglandin E1, hrají zásadní roli v terapeutických přístupech. Tento přehledový článek se zaměřuje na současné koncepty použití vazoaktivních léků v léčbě erektilní dysfunkce, včetně jejich indikací, mechanismu účinku, dávkování, nežádoucích účinků a farmakologických interakcí.

Stručný přehled farmakoterapie v paliativní medicíně - část druháPřehledové články

A brief overview of pharmacotherapy in palliative medicine - part two

Miroslav Žiaran

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):229-235 | DOI: 10.36290/far.2025.070  

Druhá část přehledu farmakoterapie v paliativní medicíně se zaměřuje na léčbu dalších symptomů, které významně zhoršují kvalitu života nemocných - dušnosti, nauzey a zvracení, zácpy, průjmu, škytavky a kachexie. Článek přináší přehled etiopatogeneze jednotlivých obtíží, nefarmakologických intervencí a zejména farmakologických postupů, jejich účinnosti, bezpečnosti a praktického využití v klinické praxi. Zdůrazněna je nutnost individualizovaného přístupu, správné titrace léčiv a multidisciplinární spolupráce. Text je opět určen lékařům všech specializací a usiluje o podporu racionální, účinné a bezpečné farmakoterapie nejen v paliativní medicíně.

Farmakoterapie neuropatické bolestiPřehledové články

Pharmacotherapie of neuropathic pain

Dana Vondráčková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):223-228 | DOI: 10.36290/far.2025.066  

Neuropatické bolesti patří k nejsilnějším a nejhůře léčitelným bolestem s vlivem na kvalitu života. Mezinárodní asociace IASP a EFIC vydaly doporučení pro farmakoterapii této bolesti, které je základem pro doporučení ve většině zemí. Základní tři linie volby doporučené terapie podle Klinického standardu pro farmakoterapii neuropatické bolesti zahrnují antidepresiva, gabapentinoidy, antikonvulziva a slabé i silné opioidy. Kromě toho je doporučena lokální léčba (kapsaicin, lidokain, botox). Pro jednotlivé syndromy neuropatické bolesti se doporučení mírně liší. Liší se hlavně indikace karbamazepinu, který je v první volbě indikován jen pro neuralgii trigeminu....

Linezolid a terapeutické monitorování: Nastal čas pro rutinní TDM?Hlavní téma

Linezolid and therapeutic drug monitoring: Is it time for routine TDM?

Irena Murínová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):218-222 | DOI: 10.36290/far.2025.075  

Terapeutické monitorování léčiv (TDM) bylo tradičně využíváno především u antibiotik s úzkým terapeutickým indexem, jako jsou aminoglykosidy a vankomycin, nebo u léčiv se složitou farmakokinetikou, např. vorikonazolu. U většiny ostatních antibiotik se jeho použití omezovalo na specifické případy. V kontextu rostoucí prevalence multirezistentních patogenů a omezeného vývoje nových antibiotik však narůstá potřeba přehodnocení tohoto přístupu. TDM se v současnosti nejeví pouze jako nástroj ke zvýšení bezpečnosti, ale i jako klíčová strategie pro optimalizaci účinnosti a omezení vývoje rezistence, a tím i pro prodloužení klinické životnosti antiinfektiv.