Slovo úvodem

MUDr. Petr Kessler

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):59  

Rezistence enterobakterií k vybraným antibiotikům v souvislosti s jejich spotřebou

Resistance of Enterobacteriaceae to selected antibiotics in relation to their consumption

Miroslava Htoutou Sedláková, Vladimíra Vojtová, Vojtěch Hanulík, Hana Suchánková, Milan Kolář

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):61-66  

Cílem předložené studie byla analýza vývoje rezistence klinicky nejdůležitějších enterobakterií v souvislosti se selekčním tlakem vybraných antibiotických skupin. Hodnotili jsme vývoj rezistence K. pneumoniae (celkem 31 627 kmenů), E. coli (55 727 kmenů), E. cloacae (3 251 kmenů) a P. mirabilis (13 751 kmenů) ve vztahu ke spotřebě cefalosporinů 3. a 4. generace, fluorochinolonů a piperacilin/tazobaktamu v letech 2000–2010 ve Fakultní nemocnici Olomouc. Zjistili jsme, že rezistence enterobakterií k piperacilin/tazobaktamu se zvyšuje v závislosti na spotřebě tohoto antibiotika. Naopak rezistence k cefalosporinům 3. a 4. generace a fluorochinolonům...

Preskripcia antiagregačnej liečby u starších pacientov s aterosklerotickým ochorením koronárnych a mozgových tepien

Prescription of antiplatelet treatment in elderly patients with atherosclerotic disease of coronary and cerebral arteries

Veronika Drobná, Lenka Kostková, Viera Štvrtinová, Andrej Dukát, Ján Murín, Martin Wawruch

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):67-71  

Cieľ: Cieľom našej práce bolo analyzovať využitie antiagregačnej terapie u pacientov s infarktom myokardu (IM) a/lebo s cievnou mozgovou príhodou (CMP) pri prepustení z nemocnice. Skúmali sme aj používanie jednotlivých antiagregancií podľa typu kardiovaskulárnej príhody. Metódy: Hodnotili sme súbor 208 pacientov vo veku ≥ 65 rokov s akútnymi a/lebo v minulosti prekonanými cievnymi príhodami: IM a/ lebo CMP. Pacienti boli hospitalizovaní v období 1. 1. 2008 až 31. 12. 2009 na geriatrických oddeleniach dvoch nemocníc. Súbor (n = 208) sme rozdelili na skupinu chorých, u ktorých absentovala antiagregačná liečba napriek tomu, že nemali kontraindikácie...

Venous thromboembolism in patients with special conditions - editorial

Manuel Monreal, Radovan Malý

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):72-73  

Porovnání warfarinu a nových antitrombotik z hlediska lékových interakcí

Comparison of warfarin and new antithrombotic drugs in terms of drug interactions

Petr Kessler

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):74-78  

Stabilita antikoagulace je důležitá pro účinnost a bezpečnost léčby warfarinem i novými antitrombotiky. Lékové interakce hrají důležitou roli při vzniku předávkování nebo nedostatečné účinnosti antitrombotické léčby. Cesta od požití warfarinu k jeho léčebnému efektu je velmi složitá a jeho biodegradace je zprostředkována různými mikrosomálními cytochromy P450, u warfarinu se tedy vyskytují četné lékové interakce. Nejdůležitější z nich jsou interakce s inhibitory a induktory cytochromu P450 2C9, ale uplatňuje se i řada dalších farmakologických mechanizmů. Nové přímé inhibitory trombinu (dabigatran) a inhibitory f. Xa (rivaroxaban a apixaban)...

Protidestičková terapie

PAR-1, blokátory syntézy tromboxanu A2, antagonisté povrchových destičkových glykoproteinů (GP IIb/IIIa).

Hynek Poul

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):79-82  

Cílem protidestičkové léčby je primární či sekundární prevence aterotrombózy, která je příčinou vážných chorob (akutní koronární syndrom, ischemický iktus, kritické ischemie končetin), jež jsou nejčastějšími příčinami úmrtí ve vyspělých zemích. Kyselina acetylsalicylová a klopidogrel jsou považovány za zlatý standard současné protidestičkové léčby s prokázaným klinickým přínosem. Jejich stinnými stránkami jsou nedostatečný efekt, rezistence k terapii u části populace, lékové interakce a zvýšené riziko krvácení. Nedostatečný účinek stávající protidestičkové léčby je pozorován rovněž u specifických skupin pacientů, jakými jsou např. diabetici...

Krvácivé komplikace a předávkování antikoagulační léčby

Bleeding complications and anticoagulant overdose

Jaromír Gumulec

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):84-89  

Antikoagulační léčba je jedna z nejužívanějších terapeutických modalit. Je základem prevence a léčby trombotických příhod. Neodůvodněné vynechání adekvátní antikoagulační profylaxe je dnes vnímáno jako medicínské pochybení. Krvácení je nejobávanější komplikace antikoagulační léčby. Určitou výhodou heparinů a warfarinu je zkušenost s těmito antitrombotiky u široké medicínské veřejnosti a existence specifického antidota, které v případě potřeby umožní rychlé zrušení antikoagulačního účinku. Nová antikoagulancia (přímé i nepřímé inhibitory koagulačních faktorů Xa a/nebo IIa) mají výhodu v cílenějším antikoagulačním účinku, v menším riziku lékových...

Analgetiká dennej potreby, ich riziká a perspektíva vývoja

Daily analgesics, their risks and prospects for development

Milan Kriška

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):93-97  

Farmakoterapia bolesti, napriek existujúcim schémam WHO a odborných spoločností, predstavuje okrem vysokej spotreby analgetík, jeden z kľúčových problémov modernej medicíny z dôvodu poliekového rizika. Cieľom práce bolo prezentovanie názoru na postavenie nesteroidových antiflogistík a ďalších analgetík dennej potreby v relácii k ostatným analgetikám. Pri nízkom stupni kritickosti pacientov, ale aj zdravotníckych pracovníkov ohľadom výberu a používania analgetík, sa vyžaduje vyjadrenie k riziku farmakoterapie analgetikami v každodennej klinickej praxi aj vzhľadom k vzrastajúci možnosti vzniku neočakávaných interakcií. Pre rozsahovú a obsahovú...

Optimalizácia dávkovacích režimov gentamicínu u špecifických skupín pacientov a informácie o lieku

Optimisation of dosage regimens of gentamicin on specific patient groups and information about drug

Mária Göböová, Magdaléna Kuželová

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):98-101  

Optimalizácia dávkovacích režimov aminoglykozidového antibiotika gentamicínu, minimalizuje riziko vzniku nežiaducich účinkov a maximalizuje jeho účinok. Práca poukazuje na skutočnosť, že o vhodných dávkovacích režimoch gentamicínu u špecifických skupín pacientov, u ktorých sa mení farmakokinetika, je nedostatok údajov v súhrnoch charakteristických vlastností lieku, a preto si vyžadujú individuálny prístup. Do špecifickej skupiny pacientov sme zaradili: dialyzovaných pacientov, pacientov s BMI nad 25 kg/m2 a pacientov s vysokým klírens kreatinínu. Práve u týchto pacientov je tvorba individuálnych liečebných schém v rukách skúsených klinických...

Novinky v terapii bolesti

News in pain therapy

Marek Hakl

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):102-105  

Novinky v oblasti léčby bolesti zasahují jak do oblasti nových účinných látek, tak i do oblasti nových lékových forem, rozšíření indikací již používaných látek a nových strategií v léčbě různých typů bolesti. Novinky, se kterými se již můžeme v našich ambulancích setkat, jsou především nové topické formy léků pro léčbu periferní neuropatické bolesti, nové analgetikum ve skupině nesteroidních antirevmatik a dlouho očekávané neinvazivně podávané fentanyly pro léčbu průlomové bolesti u onkologických pacientů. Dle slibů farmaceutických firem bychom se dále měli letos konečně dočkat i nové molekuly ve skupině silných opioidů tapentadolu (Palexia)...

Intoxikace venlafaxinem - využití TDM, fenotypizace a genotypizace

Venlafaxine intoxication - importance of TDM, phenotyping and genotyping

Milan Grundmann, Romana Uřinovská, Petr Šilhán, Ivana Kacířová

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):90-92  

Úvod: Antidepresivum venlafaxin patří mezi inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu. Primárně je metabolizován CYP2D6 na aktivní metabolit O-desmethylvenlafaxin a CYP3A4 na N-desmethylvenlafaxin. Pro poměr O-desmethylvenlafaxin/venlafaxin je uváděno u rychlých a intermediálních metabolizátorů rozmezí 0,3–5,2. Metoda: Kazuistika popisuje případ intoxikace u pacientky (41 let) léčené v psychiatrické ambulanci pro periodickou depresivní poruchu a těžkou smíšenou poruchu osobnosti terapií: venlafaxin 150 mg/den, klonazepam 1 mg/den, mianserin 60 mg/den a olanzapin 20 mg/den. Pacientka doma užila neurčité množství venlafaxinu,...

Vítáme nové členy časopisu redakční rady

Klin Farmakol Farm. 2012;26(2):106