Slovo úvodem

MUDr. Ivana Kacířová, Ph.D.

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2)  

Terapeutické monitorování vankomycinu v klinické praxi

Therapeutic monitoring of vancomycin in clinical practice

Hana Suchánková, Martina Machačová, Tereza Herodesová

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2):4-8 | DOI: 10.36290/far.2016.012  

Úvod a cíl: Při terapii vankomycinem je rutinní terapeutické monitorování hladin (TDM) doporučováno jako metoda optimalizace dávkování. Podle nových doporučení pro TDM vankomycinu je dostačující měřit pouze údolní koncentrace, přičemž tato doporučení uvádí pro řadu indikací vyšší cílová rozmezí. Cílem naší studie bylo zhodnotit frekvenci TDM vankomycinu ve Fakultní nemocnici Olomouc a dále zhodnotit, jaký vliv by nová doporučení mohla mít na dávkovací strategie. Metodika: Byla provedena retrospektivní analýza všech hladin vankomycinu změřených během dvouletého období. Hemodialyzovaní pacienti byli vyloučeni. Hladiny byly zhodnoceny podle...

Terapeutické monitorování hladin antiepileptik I. - obecné zásady, „stará“ antiepileptika

Therapeutic monitoring of antiepileptic drugs, part I - general principles, “old” antiepileptics

Milan Grundmann, Ivana Kacířová

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2):9-15 | DOI: 10.36290/far.2016.013  

Terapeutické monitorování hladin léčiv se používá jako nástroj k optimalizaci farmakoterapie epilepsie již téměř 60 let. Tato metoda je založena na předpokladu těsnější korelace klinického účinku s koncentrací léčiva než s jeho dávkou. Terapeutické monitorování se snaží optimalizovat pacientovu kompenzaci epilepsie úpravou dávkovacího režimu antiepileptik s využitím informací o jejich koncentraci v séru, plazmě nebo ve slinách s cílem potlačit záchvaty a minimalizovat nežádoucí účinky antiepileptik. U většiny antiepileptik je uváděno „referenční rozmezí“, které definuje sérové koncentrace, při kterých je u většiny pacientů očekáváno...

Terapeutické monitorování hladin antiepileptik II. - „nová“ antiepileptika, speciální skupiny pacientů

Therapeutic monitoring of antiepileptic drugs, part II - “new” antiepileptics, special groups of patients

Ivana Kacířová, Milan Grundmann

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2):16-22 | DOI: 10.36290/far.2016.014  

Terapeutické monitorování hladin léčiv bylo zavedeno pro řadu antiepileptik a v současnosti se používá ke stanovení optimálního dávkování k individualizaci farmakoterapie pacientů s epilepsií. U „nových“ antiepileptik je předpokládán menší výskyt závažných nežádoucích účinků, více prediktabilní farmakokinetika a širší terapeutické rozmezí než u „starých“ antiepileptik. I přesto má však terapeutické monitorování v této skupině léčiv své uplatnění, rutinně je užitečné zejména u lamotriginu, levetiracetamu, stiripentolu a zonisamidu (vzhledem k jejich výrazné inter-individuální variabilitě metabolizmu a clearance), u ostatních...

Trend analysis of the utilization of antiepileptic drugs in pregnant women with epilepsy in Moravian-Silesian region of the Czech Republic

Analýza vývoje používání antiepileptik u těhotných žen s epilepsií v Moravskoslezském kraji

Ivana Kacířová, Milan Grundmann

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2):23-28 | DOI: 10.36290/far.2016.015  

Cíl: Informace o používání antiepileptik během těhotenství v České republice jsou omezené, a to zejména v případě tzv. „nových” antiepileptik. V naší předchozí práci jsme prezentovali dlouhodobé trendy při užívání antiepileptik během těhotenství v souboru 235 žen v rozmezí let 1991–2006. Nyní představujeme další rozbor vývoje podávání antiepileptik u těhotných žen. Metoda: V této retrospektivní studii jsou analyzovány údaje 208 těhotných žen užívajících antiepileptika od ledna roku 2007 do května roku 2016 získané ze žádanek pro rutinní terapeutické monitorování. Ve dvou obdobích (2007–2011, 2012–2016) je sledován výskyt...

Vitamin D a roztroušená skleróza

Vitamin D and multiple sclerosis

Kateřina Langmaierová, Marta Vachová

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2):29-31 | DOI: 10.36290/far.2016.016  

Roztroušená skleróza bývá označována jako nemoc mírného pásma. Incidence stoupá s rostoucí vzdáleností od rovníku, proto je zkoumána souvislost výskytu tohoto onemocnění s aktuální hladinou vitaminu D v lidském organizmu. Článek sumarizuje vývoj poznatků v této oblasti.

Symptomatická léčba dnavé artritidy

Symptomatic treatment of gouty arthritis

Hana Ciferská, Lenka Petrů, Jan Vachek

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2):32-37 | DOI: 10.36290/far.2016.017  

Dnavá artritida náleží do skupiny krystaly indukovaných artropatií a patří k jednomu z nejčastějších zánětlivých kloubních onemocnění, které je často spojené s celou řadou metabolických onemocnění. Včasná diagnostika a zahájení adekvátní terapie zkracuje délku dnavé ataky. Mezi zlatý standard patří kloubní punkce, pokud je to technicky proveditelné, s analýzou kloubního punktátu s průkazem krystalů natrium urátu. Jestliže toto nelze provést, lze využít k diagnostice klasifikační kritéria dle ACR (Americká revmatologická společnost), která jsou kombinací klinických příznaků a paraklinických vyšetření. Terapie chronické dny je spojená jednak...

Hypolipidemiká a ich vplyv na funkciu endotelu: prehľad výsledkov klinických štúdií

Hypolipidemic drugs and their effect on endothelial function: a review of results of clinical trials

Lukáš Dobiaš, Monika Laššánová, Viera Kristová

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2):38-45 | DOI: 10.36290/far.2016.018  

Endotelová dysfunkcia spojená s funkčnou poruchou dilatácie ciev je jedno z prvých štádií aterosklerózy detekovateľných ešte pred vývinom morfologických cievnych zmien a predstavuje závažnú komplikáciu u pacientov s dyslipidémiou. Význam jej diagnostiky spočíva najmä v tom, že je dobrým prediktorom kardiovaskulárnych udalostí nezávisle na prítomnosti klasických kardiovaskulárnych rizikových faktorov napriek tomu, že do klinickej praxe nebola doteraz zavedená. Endotelová dysfunkcia je prítomná u pacientov s rôznymi druhmi dyslipidémií, pričom existujú viaceré dôkazy o možnosti jej ovplyvnenia prostredníctvom farmakoterapie. Mnohé hypolipidemiká...

Změna barvy kůže jako nežádoucí účinek při léčbě sunitinibem u dětské pacientky s osteosarkomem

Skin discoloration as an adverse effect of treatment with sunitinib in a pediatric patient with osteosarcoma

Lenka Součková, Pavel Mazánek, Peter Múdry

Klin Farmakol Farm. 2016;30(2):46-49 | DOI: 10.36290/far.2016.019  

Sunitinib jako multikinázový inhibitor je indikován k léčbě neresekovatelného a/nebo metastatického maligního gastrointestinálního stromálního tumoru (GIST) tam, kde došlo k selhání léčby imatinibem v důsledku rezistence nebo intolerance. Další indikací je léčba pokročilého a/nebo metastatického renálního karcinomu (mRCC) anebo léčba neresekovatelných nebo metastatických dobře diferencovaných pankreatických neuroendokrinních nádorů (pNET) s progresí onemocnění u dospělých pacientů. Existují klinické zkušenosti s použitím sunitinibu také u dětských onkologických pacientů, např. s refrakterními solidními nádory, GIST. V článku je popsán průběh...