Úvodní slovo k tématu čísla

Ivana Tašková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):192-193  

Retrospektívna analýza účinnosti remdesiviru v liečbe ochorenia COVID-19 počas druhej pandemickej vlny

Retrospective evaluation of remdesivir effectiveness in the treatment of COVID-19 disease during the second wave of the pandemic

Lucia Žigová, Orsolya Hrubá, Andrea Gažová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):194-198 | DOI: 10.36290/far.2025.049  

Pandémia ochorenia COVID-19 priniesla nečakané výzvy pre zdravotníctvo a podnietila intenzívny výskum nových terapeutických prístupov. Remdesivir, nukleozidový analóg so schválenou indikáciou na liečbu COVID-19, bol súčasťou viacerých klinických štúdií s cieľom zhodnotiť jeho účinnosť. Zatiaľ čo niektoré z nich naznačili potenciálny klinický prínos, iné nepreukázali jednoznačný efekt na zníženie mortality alebo skrátenie hospitalizácie. Cieľom tejto retrospektívnej štúdie bolo analyzovať, či podanie remdesiviru počas druhej pandemickej vlny ovplyvnilo klinické výsledky hospitalizovaných pacientov s COVID-19. Do analýzy bolo zaradených 202 pacientov...

Význam terapeutického monitorování teofylinu

The importance of therapeutic monitoring of theophylline

Kristina Pechandová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):199-205 | DOI: 10.36290/far.2025.069  

Teofylin, celosvětově známý a dlouhodobě užívaný bronchodilatační lék v léčbě plicních onemocnění, má úzké terapeutické rozmezí. Značná interindividuální variabilita v jeho farmakokinetických parametrech, slabá korelace mezi dávkou a plazmatickou koncentrací, úzký vztah mezi plazmatickou koncentrací a klinickým efektem ho předurčují být vhodným kandidátem terapeutického monitorování léčiv. Teofylin se používá hlavně v léčbě plicních onemocnění, ale jeho očekávaný bronchodilatační efekt se uplatňuje až za dosažení vyšších plazmatických hladin. Během léčby je nutné jejich pravidelné stanovení k optimalizaci terapie. Vysoké hladiny jsou spojené se značným...

TDM jako nástroj pro farmakogenetické profilování pacientů: kazuistika fenokonverze

TDM as a tool for pharmacogenetic patient profiling: a case report of phenoconversion

Ivana Tašková, Nicole Šafářová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):206-212 | DOI: 10.36290/far.2025.073  

Farmakogenetika a terapeutické monitorování léčiv (TDM) představují dva klíčové nástroje personalizované medicíny v psychiatrii. Zatímco farmakogenetické testování umožňuje určit geneticky podmíněnou aktivitu některých enzymů z rodiny cytochromu P450 (CYP), TDM poskytuje skutečný pohled na farmakokinetiku léčiva u konkrétního pacienta v danou chvíli. Obě metody se vzájemně doplňují – TDM lze využít nejen k optimalizaci dávkování, ale i k odhadu fenotypu enzymu (zejm. CYP2D6) nebo k identifikaci fenokonverze – situace, kdy pozorovaný metabolický profil pacienta neodpovídá genotypově determinované enzymatické aktivitě.  V této kazuistice...

Navození indukce CYP3A4 metamizolem potvrzené metodou TDM: případová studie s kvetiapinem

Induction of CYP3A4 by metamizole confirmed by TDM: a case study with quetiapine

Ivana Tašková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):213-217 | DOI: 10.36290/far.2025.071  

Metamizol je analgetikum a antipyretikum s dlouhou historií klinického využití, jehož některé farmakologické vlastnosti, včetně bezpečnostního profilu, však dosud nejsou plně objasněny.  Novější studie ukazují, že metamizol působí jako středně silný induktor enzymů cytochromu P450 (CYP), zejména CYP3A4 a CYP2B6, což může vést ke změně plazmatických koncentrací současně podávaných léčiv z řad jejich substrátů.  V rámci tohoto článku je prezentována kazuistika pacientky, u které při pravidelném podávání metamizolu došlo k výraznému poklesu plazmatické koncentrace kvetiapinu (přibližně o 75 %), což odpovídá středně silné indukci CYP3A4. Po vysazení...

Linezolid a terapeutické monitorování: Nastal čas pro rutinní TDM?

Linezolid and therapeutic drug monitoring: Is it time for routine TDM?

Irena Murínová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):218-222 | DOI: 10.36290/far.2025.075  

Terapeutické monitorování léčiv (TDM) bylo tradičně využíváno především u antibiotik s úzkým terapeutickým indexem, jako jsou aminoglykosidy a vankomycin, nebo u léčiv se složitou farmakokinetikou, např. vorikonazolu. U většiny ostatních antibiotik se jeho použití omezovalo na specifické případy. V kontextu rostoucí prevalence multirezistentních patogenů a omezeného vývoje nových antibiotik však narůstá potřeba přehodnocení tohoto přístupu. TDM se v současnosti nejeví pouze jako nástroj ke zvýšení bezpečnosti, ale i jako klíčová strategie pro optimalizaci účinnosti a omezení vývoje rezistence, a tím i pro prodloužení klinické životnosti antiinfektiv.

Farmakoterapie neuropatické bolesti

Pharmacotherapie of neuropathic pain

Dana Vondráčková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):223-228 | DOI: 10.36290/far.2025.066  

Neuropatické bolesti patří k nejsilnějším a nejhůře léčitelným bolestem s vlivem na kvalitu života. Mezinárodní asociace IASP a EFIC vydaly doporučení pro farmakoterapii této bolesti, které je základem pro doporučení ve většině zemí. Základní tři linie volby doporučené terapie podle Klinického standardu pro farmakoterapii neuropatické bolesti zahrnují antidepresiva, gabapentinoidy, antikonvulziva a slabé i silné opioidy. Kromě toho je doporučena lokální léčba (kapsaicin, lidokain, botox). Pro jednotlivé syndromy neuropatické bolesti se doporučení mírně liší. Liší se hlavně indikace karbamazepinu, který je v první volbě indikován jen pro neuralgii trigeminu....

Stručný přehled farmakoterapie v paliativní medicíně - část druhá

A brief overview of pharmacotherapy in palliative medicine - part two

Miroslav Žiaran

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):229-235 | DOI: 10.36290/far.2025.070  

Druhá část přehledu farmakoterapie v paliativní medicíně se zaměřuje na léčbu dalších symptomů, které významně zhoršují kvalitu života nemocných - dušnosti, nauzey a zvracení, zácpy, průjmu, škytavky a kachexie. Článek přináší přehled etiopatogeneze jednotlivých obtíží, nefarmakologických intervencí a zejména farmakologických postupů, jejich účinnosti, bezpečnosti a praktického využití v klinické praxi. Zdůrazněna je nutnost individualizovaného přístupu, správné titrace léčiv a multidisciplinární spolupráce. Text je opět určen lékařům všech specializací a usiluje o podporu racionální, účinné a bezpečné farmakoterapie nejen v paliativní medicíně.

Vazoaktivní léky v léčbě erektilní dysfunkce: současné koncepty

Vasoactive drugs in the treatment of erectile dysfunction: current concepts

Markéta Rafajová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):236-240 | DOI: 10.36290/far.2025.051  

Erektilní dysfunkce je velmi častým zdravotním problémem, který významně ovlivňuje kvalitu života mužů. Farmakoterapie představuje klíčový pilíř léčby erektilní dysfunkce, přičemž vazoaktivní léky, zejména inhibitory fosfodiesterázy typu 5 a prostaglandin E1, hrají zásadní roli v terapeutických přístupech. Tento přehledový článek se zaměřuje na současné koncepty použití vazoaktivních léků v léčbě erektilní dysfunkce, včetně jejich indikací, mechanismu účinku, dávkování, nežádoucích účinků a farmakologických interakcí.

Dapagliflozin v léčbě IgA nefropatie u pediatrického pacienta

Dapagliflozin in the treatment of IgA nephropathy in a paediatric patient

Markéta Ručková, Petra Matalová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):241-244 | DOI: 10.36290/far.2025.043  

IgA nefropatie je nejčastější primární chronická glomerulonefritida u dětí i dospělých. Projevuje se hematurií a proteinurií. Vzhledem k tomu, že u zhruba poloviny pacientů dospěje po 20 letech k selhání ledvin, je prognóza závažná. U dospělých se v posledních letech objevují nové léčebné možnosti - SGLT2 inhibitory, antagonisté endotelinových receptorů a budesonid s cíleným uvolňováním v terminálním ileu. Tyto léky zatím nejsou schváleny k použití u dětí s IgA nefropatií, ale SGLT inhibitory jsou schváleny u dětí s diabetem mellitem 2. typu (T2DM) nad 10 let. Popisujeme případ chlapce s IgA nefropatií a nedostatečnou léčebnou odpovědí na kortikoidy,...

Výběr vhodného močového spasmolytika u geriatrické pacientky

Selection of an appropriate urinary spasmolytic in a geriatric patient

Lada Feřtová, Barbora Brezinová, Jaroslava Červeňová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):245-248 | DOI: 10.36290/far.2025.064  

Výběr vhodného léčiva pro geriatrického pacienta je náročný proces, který vyžaduje pečlivé zvážení několika faktorů, jako např. přítomnost dalších léčiv ve farmakologické anamnéze pacienta, změny ve farmakokinetice a farmakodynamice provázející stárnutí organismu, funkční stav pacienta a jeho další komorbidity. Pozornost si zaslouží i samotný lékový režim (včetně lékových forem), kde bychom měli dbát na maximální podporu adherence pacienta k farmakoterapii. V prezentované kazuistice bude diskutován individuální přístup při výběru močového spasmolytika u multimorbidní geriatrické pacientky. Porovnány budou jednotlivé skupiny léčiv, ale i jejich zástupci.